Psaní je souboj o čtenářovu pozornost.

Bez sebevědomí nelze psát. Je to jako sex: nemůžeš si nevěřit – a milovat se.

Jazyk je nástroj poznání, a především sebepoznání.

Když se autorovi podaří něco přesně pojmenovat, je to, jako by uhádl trezorový kód. Někde v útrobách cosi tiše klapne – a zamčené dveře se otvírají. Pár vět, i pouhých několik slov, může být klíčem k celé postavě.

Přesné pojmenování umí vytěsnit z životních situací nepravdu.