Jaroslav Vrchlický

JÁ NECHAL SVĚT JÍT KOLEM
ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Romance o dvou bratřích

 
 Dva mniši žili v klášteře
 ve samotě a důvěře.
 
 Tak lety k sobě přilnuli,
 že od sebe se nehnuli.
 
 Byl první vzruch a var a čin
 a druhý duma, dým a stín.
 
 Prvnímu sotva stačil svět,
 byl druhý mroucí hrobu květ.
 
 Tak byli ve všem protivy,
 ten dumný a ten zářivý!
 
 Když první setřás' s víček sen,
 děl: "Bohu dík! Zas nový den!
 
 Zas k nové práci síla, vzruch
 a za vším láska, za vším Bůh!"
 
 Děl druhý: "Nové břímě zas,
 jež nést mám hrobu na pospas."
 
 Děl první: "Co lze lásky dát!"
 Děl druhý: "Co jí pochovat!"
 
 Ač nesouhlas v nich zjevný byl,
 přec druhu druh byl drah a mil.
 
 Již v světě nepůjde to líp!
 Děl první: "Svět je Boha vtip!"
 
 "Máš pravdu, hůř to bude jen,"
 děl druhý: "Svět jen Boha sten."
 
 Tak žili, oba protivy,
 až oba byli - šediví.
 
 A oba stáli nad rakví,
 v tvář sobě řekli: "Kdo pak ví?"
 
 Kdo pravdu měl? Snad oba v blud
 ten schvátil žití shon a trud.
 
 Děl první, v jasu obličej,
 "Já aspoň sladce žil jsem jej.
 
 Ty trudil jsi se celý věk,
 cíl stejný máme: slaboch, rek.
 
 Však to ti řeknu naposled,
 že nebude již jiný svět.
 Co dá i bere, mužně nést:
 jen v tom je poklid věčných hvězd."