Jaroslav Vrchlický

NOC NA KARLŠTEJNĚ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

4. VÝSTUP 

Karel IV. a vévoda Štěpán.

 

KAREL IV. Buď mi vítán, pane vévodo!

ŠTĚPÁN (se uklání) Dík nejhlubší, že's mi povolil slyšení. Cítím, že nejsem právě ve chvíli této nejvítanějším hostem na Karlštejně.

KAREL IV. Dík za upřímnost. Jsem rovněž přímý, vévodo, a řeknu hned, že's uhodnul. – Však prosím, k věci! Sedněme! 

 

(Oba usednou)

 

ŠTĚPÁN (usedaje) Kladu v rozmluvu tuto poslední naději svou i domu svého.

KAREL IV. (kývá povážlivě hlavou)

ŠTĚPÁN. Ty sám, který tak dbáš o založení pevné a rozsáhlé moci rodinné, mne pochopíš, a doufám, že změníš své úmysly ještě v poslední chvíli.

KAREL IV.  (stále kývá hlavou)

ŠTĚPÁN. Já i synové mojí prosíme Tvou milost, abys upustil od spolku s bratry mými, znáš důvody naše, starý spor i jeho kořeny...

KAREL IV. (prudce vstane) Dobře děls, že znám spor váš i kořeny jeho. Právě, že to vše tak dobře znám, jest můj úmysl pevný a nezvratný. Řeknu ti krátce, vévodo, v záležitosti této jest marné všecko co podnikáš. Volils špatnou chvíli i špatný začátek. Chceš najednou býti čistým v očích mých a omlouvati a zakrývati mým příkladem, co j e těžkým tvým proviněním! Či nestrhl jsi jen z důvodu ryzího sobectví na sebe Horní Bavory? – Na to odpověď mi dlužen zůstaneš! Máš pravdu já se starám o moc domu svého, ale děje se to vždy jen po cestách pravých, se mnou je vždy svaté právo a úradek bystré hlavy vždy jemu se ve všem podřizuje! Ty však jen násilím a libovůlí jsi se obohatil. Toť ten rozdíl mezi námi. – Pečuj o moc a zvelebení domu svého v mezích zákona, a rád ti podám ke všemu ruky pomocné i ochranné, proti bratrům tvým však se nespojím s tebou, leda bys vrátil Horní Bavory.

ŠTĚPÁN. Však tito vždy se nezachovali tak vůči Tvé Milosti, bys najednou jim podával ruku k smlouvě přátelské.

KAREL IV. Nezachovali? Ba že – ovšem že nezachovali! Ale kdybych chtěl počítati a věrně pamětliv býti, kdo kdy se ke mně nezachoval, musil bych s celou svatou říší římskou účtovati – leč to jsou, jak snadno pochopíš – věci mrzuté. Ty odbývám nejraději za hranicemi této země, zde chci míti klid a mír.

ŠTĚPÁN. Jemuž obětuješ klid a mír Německa – širší, pravé říše...

KAREL IV. O klid a mír Německa, vévodo, vy sami se postaráte, by dlouho netrval. A že mi starost o Čechy vyčítáš, tomu jsem dávno zvykl od tvých krajanů. Nemusil bych ti ani odpovídat na tuto námitku, chci však, aby pro budoucnost bylo zcela jasno mezi námi. Cizím statkem jsem sebe neobohacoval nikdy, násilím jsem (...)

(......)