Jaroslav Vrchlický

NOVÉ PŘEKLADY Z VICTORA HUGA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Ztracená bitva

Na nejvyšší hory kraje
stoupá a se opíraje
o svůj oštěp, viděti
musí útěk vojska svého
a sametu strhaného
ze stanu cár viseti!
– Em Deschamps: Roderigo mezi bitvou

Alláh! Kdo vrátí mi mou hroznou armádu?
Za jízdu vzteklou v boj, kdo dá mi náhradu?
Kdo vrátí mi můj stan, můj tábor zářící,
jenž v noci ohňů vzplál tisíci, že bys řek:
to nebe spustilo na chmurný pahorek
          své všecky hvězdy sršící?

Kdo beje vrátí mi s vlající kožešinou,
timarioty mé, druž rvavou, nehostinnou,
kdo pestré khany mé, mé spahi, hnědolící
kdo moje Araby, od pyramid se hnali,
i děsu mladého rolníka již se smáli,
své hřebce ženouce zrající kukuřicí?

Ty oře štíhlých noh a zraků ohnivých,
již hřměli stádo jak kobylek vířivých,
já více neuzřím přes brázdy ve skoku,
jich šiky – nadarmo jsou zmaru obětí, –
hřmít jako oblaka a blesky sršeti
          na vojsko v útoku!

V krvi jich čabraky, jsou mrtví tito věrní,
hle, v černých skvrnách krev hřbet špiní jim a černí,
o bok jich ostruhy bys věru otlouk záhy,
než znovu vzbudil bys krok jejich v ryčné cvaly,
a mrtví páni jich spí vedle jako spali
v zastávkách poledních v jich stínu vedle dráhy.

Alláh! Kdo vrátí mi mou hroznou armádu?
Po celém bojišti se tříští v neladu
jak zlato, na dlažbu jež mrhač rozházel;
ach, koně, jezdci jich, s Araby, Tatary
jich trysk, jich turbany, zástěry, fanfáry…
          vše jak by bylo snem – ó žel!

Mí statní vojáci! Mých hřebců druži němá!
Zvuk nemá jejich hlas, jich noha křídla nemá,
vše zapomněli již, meč, udidla, jež škrtí,
těl stohy údolí je kolem plno celé,
pro věru dlouhý čas to údolí je ztmělé,
dnes večer krve dech a zítra již dech smrti!

To byla armáda! Stín její to je dnes!
A dobře bili se, od rána nežli kles
ku zemi večer mdlý, muž proti muži stál,
teď noci rubáše se kladou v obzory,
kdo rek, ten hotov jest – spí mrtvých tábory
          a krkavců kvas započal!

Své týčí zobáky již v svém hustém, černém peří,
sem z lysých předhoří se slétli z lesů šeři
a stohy mrtvol těch jsou záhy jimi zdrány.
Ta mocná armáda! Tak včera velká, běda!
Ta mocná armáda se v odboj nepozvedá,
dnes orla nesplaší a nezažene vrány!

Ó kéž bych nesmrtnou svou armádu zas (...)

(......)