<<< Zpět na Literární doupě - přehled všech autorů a knih

Mika Waltari

EGYPŤAN SINUHET I.
recenze, ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

 

 

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti
    1   >

 

Recenze

Sinuhet připlul po Nilu v lodičce z rákosu ke dveřím domu lékaře Senmuta a jeho ženy Kipy, kteří přes svůj pokročilý věk neměli dětí, a proto se novorozeněte ujali a vzali je za své. Sinuhet vyrůstal v chudinské čtvrti města Vesetu, kde pomáhal otci léčit nemocné, a tak až dospěl do patřičného věku, rozhodl se i on pro dráhu lékaře. S pomocí otcova starého přítele Ptahhora, královského otevírače lebek, se nadaný a nadějný Sinuhet dostal do učení do Domu života, který byl součástí chrámu boha Amona. Aby mohl do této školy nastoupit, musel se nechat vysvětit na kněze nejnižšího stupně, a mohl nahlédnout do zákulisí chrámu, což hluboce otřáslo jeho vírou. Přestože byl nejlepším a nejnadanějším žákem, nechovali se k němu díky jeho nízkému původu v Domě života nejlépe a Sinuhet nebyl spokojen ani se způsobem výuky, který nedovoloval lékařskou vědu dále rozvíjet. V době jeho studií těžce onemocněl tehdejší faraón Amenothep III.a Sinuhet se jako pomocník Ptahhora dostal k otevření faraónovy lebky, které mělo podle tradice ukončit jeho život. Ve zlatém paláci Sinuhet poznal celou královskou rodinu včetně budoucího faraóna Amenothepa IV., který měl díky své božské nemoci častá vidění nového boha Atona, kterého považoval za jediného pravého boha, a kterého hodlal dosadit na místo Amona. Sinuhet se stal společně s Haremhebem, synem prostých rolníků, kterému věštkyně přiřkla osud slavného vojevůdce, svědkem jeho blouznění a soucit nad faraónem dal vzniknout pevnému přátelství. Po ukončení studia se Sinuhet dostal do spárů krásné, ale chamtivé Nefernefernefer, která z něj vymámila všechen jeho majetek i majetek jeho rodičů, a která způsobila jejich předčasnou smrt. Sinuhet neměl žádných prostředků na zaopatření těl svých rodičů, a proto vstoupil na čas do služeb Domu smrti, kde pracovali největší zločinci a vyvrhelové jako omyvači a zaopatřovači mrtvol, aby si tam zaopatření svých rodičů odpracoval. Když se tak stalo, pohřbil tajně své rodiče u hrobky právě zemřelého faraóna, před jehož hrobkou našel kouzelného chrobáka, který byl nadále jediným bohem a ochráncem jak jeho, tak jeho věrného otroka Kaptaha. Se svým sluhou a kouzelným chrobákem Sinuhet utekl z Vesetu, kde jej sužovalo jak svědomí, tak pomluvy lidí. Vydal se na cestu a usadil se v syrském městě Symyře, kde si jej pro jeho lékařské umění velmi vážili, a kde také velmi zbohatl. Po hořkém zklamání s Nefernefernefer však dosud nepocítil lásku k žádné ženě, a tak mu Kaptah opatřil alespoň otrokyni, která měla uspokojovat jeho tělesné potřeby. Tu ale Sinuhet z duše nenáviděl, a proto, ji rád věnoval králi země Amurrů Azirovi, , který se do ní zamiloval, čímž si získal jeho věčné přátelství. Avšak nevydržel dlouho na jednom místě, a protože si po smrti svých rodičů nevážil vlastního života, který považoval za zatracený a zbytečný, přijal návrh přítele Haremheba, který se stal vrchním velitelem faraónových vojsk, a vydal se s ním do Jerušalima, kde vedl Haremheb válku proti Chabirům. Tam Sinuhet prvně spatřil hrůzu války. Slíbil Haremhebovi, že bude nadále cestovat a shromažďovat pro něj informace potřebné v době války a jeho první cesta vedla do Babylónu, kde se spřátelil s tamním králem Burnaburiášem, a kde se naučil mnohému novému vědění, mimo jiné i věštění z ovčích jater, ve které pevně věřil, stejně tak jako věřil, že osud každého člověka je vepsán ve hvězdách už v den jeho zrození, a člověk sám proto nemůže svůj osud nijak změnit ani ovlivnit. Jednoho dne zavolali Sinuheta k léčení dívky z králova ženského domu, která se králi nehodlala poddat, jelikož její panenství a neposkvrněnost bylo zasvěceno jejímu bohu, kterého nechtěla zradit. Dívka se jmenovala Minea a lstí předala Sinuhetovi zodpovědnost za svůj život a Sinuhet, kterého už nudil králův rozmařilý život a jeho kruté žerty, jejichž obětí se měl stát i Kaptah, si najal loď a tajně s Mineou a Kaptahem utekl. Společně pak cestovali zeměmi Mittanu a zemí Hethitů a Minea se stala první ženou, do které se Sinuhet skutečně zamiloval. I ona jej milovala, avšak byla vychována na Krétě jako tanečnice před býky a měla žít jen pro svého boha a žádný muž neměl právo se jí zmocnit. Sinuhet po čase pochopil mocné pouto zasvěcení, které ji poutalo k jejímu bohu, a které bylo nepřekonatelnou překážkou jejich lásky, a přestal na ni naléhat. Z lásky k ní svolil k cestě na Krétu, kde měla podle staré tradice vstoupit na třicet dní do svatyně svého boha, ale protože se po dané lhůtě ze svatyně ještě žádný zasvěcený nevrátil, nedoufal Sinuhet přese všechny její sliby, že se ještě kdy shledají, a proto s ní rozbil džbán na znamení sňatku a oba si slíbili věčnou lásku. Sinuheta ale sžíraly pochybnosti,a tak s Kaptahem tajně vnikl do svatyně, kam směli jen zasvěcenci a kněz Minotauros, a ze které měli všichni Kréťané strach a respekt. Uvnitř svatyně našel Sinuhet však jen kostry zasvěcenců, knězem zavražděnou Mineu a mrtvého mořského netvora, domnělého krétského boha, a tu ztratil Sinuhet poslední zbytky víry v bohy. Jeho srdce se stalo po ztrátě Miney bezednou propastí, kterou se snažil zaplnit vínem a pivem, a tak den za dnem scházel a alkohol z něj udělal trosku. Zachránil jej Kaptah, který už mu byl více přítelem nežli otrokem, a z jeho popudu se vydali na cestu zpět do Simyry. Tam však nebyli přivítáni nijak vřele, neboť v době jejich nepřítomnosti se mezi Egypt a Sírii postavila nenávist rozdmýchávaná králem Aziru, který chtěl obě země oslabit, aby se jich mohl zmocnit. Vydali se tedy zpět do rodného Vesetu, kde se Sinuhet stal lékařem chudých, neboť na svých cestách získal dost bohatství na celý život. Navštívil Haremheba, aby mu podle dávného slibu vyprávěl o všech zemích, které navštívil, a setkal se znovu také s faraónem, který se dal podle svého nového boha přejmenovat na Achnatona. Kaptah, který se na rozdíl od svého pána vyznal ve věcech obchodu a peněz, investoval většinu Sinuhetova majetku do domů a lodí, takže ačkoli Sinuhet jakožto lékař chudých prodělával, jeho jmění se nadále rozrůstalo. Za jeho věrnou službu učinil Kaptaha svobodným člověkem, a ten okamžitě koupil hospodu U Krokodýlího ocasu a začal obchodovat s obilím a začal také bohatnout. A tak se oběma dobře žilo, ale nad hlavami jim, stejně jako ostatním obyvatelům Vesetu, visela hrozba nového faraónova boha, který měl všem přinést jen zkázu, přestože sám byl symbolem dobroty, lásky a pravdy. Román začíná rámcovou předmluvou, ve které Sinuhet, domnělý pisatel, seznamuje čtenáře se svým záměrem napsat tuto knihu pro sebe sama, aby se vyznal ze svých činů a ospravedlnil se tak sám před sebou. Děj knihy se odehrává v jedné dějové linii a je řazen chronologicky. Jazyk byl použit vesměs spisovný. Kniha nás seznamuje jak s možnými souvislostmi, které jsou výplodem autorovy fantazie, tak s mnohými historickými fakty, které dokonale navozují atmosféru doby a společnosti, ve které se děj románu odehrává.

 Tato kniha na Novém Literárním doupěti

 

    1   >

 

 

 

[Listovat]

[Obsah]


© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky

TOPlist