Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
To slunce, láskou jež mou hruď prv hřálo, to důkazem a bludu vyvrácením tvář pravdy přesladkou mi ukázalo. Bych vyznal, bludu prost, že přesvědčením jsem zaujat, já zvedám hlavu svoji a myšlenky své na odpověď měním. Leč vidění tu před mým zrakem stojí a zírat na sebe jen tak mne nutí, že zahání v ráz celou zpověď moji. Jak z vody hladké, jež je bez pohnutí, ne hlubé tak, by dno nám ušlo zcela, neb z průhledného skla jak v zamihnutí Se tahy tváře jeví mdle, jak z čela bílého bílá perla se odráží, div zřítelníce že ji zadržela: Zřím tváře v mraku, k hovoru se snaží; mne opačný blud, který lásku vznítil, ke zdroji v člověku, ve jho své sráží. Já obrátil se, jak je zor můj chytil, a myslil jsem, toť pouhé zrcadlení, a původ jeho znát, jsem touhu cítil. Však nikde ničeho, tož bez prodlení zrak obracím v tvář průvodkyně sladké, jíž v svatých očích plálo roztoužení. „Že usmívám se, nediv se,“ tak v krátké mi děla chvíli, „zřím tvé dětské spády; jít v stopě pravdy, nohy tvé jsou vratké, A prázdnem jen tě pohánějí všady. Jež slibů nedržely v žití dříve, jsou bytosti, které teď vidíš tady. Nuž s nimi mluv a slyš je, v mysli snivé věř, světlo pravdy, jímž jsou blahem spjaté, od sebe nepustí je v cesty křivé. —“ Já k stínu, který v míře vrchovaté chtěl hovořiti, obrátil se s řečí, jak člověk, přílišná jejž touha mate. „Ó šťastný duchu, kterému zde svědčí zář žití věčná kojíc tebe slasti, již chápat bez zažití marnou péči, Rač vlídně hráz mé zvědavosti klásti, rci jméno své mi a váš osud blahý! —“ Se smavým zrakem, vlídné ve účasti, „Věř, naše láska,“ odvětil mi záhy, „jak ona, dvůr svůj dle sebe jež řídí, ta slušné tužbě nezavírá práhy. Já jeptiškou kdys byla v středu lidí, mne tobě vyšší krása neutají, když oko ducha tvého dobře vidí, Že Piccarda jsem, poznáš, v tomto kraji že sídlím blahá mezi blaženými ve sféře nejlínější; že zde plají Vše naše tužby žáry znícenými, jen Duchu svatému se zalíbiti, v řád jeho oddány, jak vládne jimi. A tento los, jenž nízkým zdá se býti, nám proto přidělen, že svoje sliby jsme z části nesplnili ve svém žití —“ „Váš pohled divuplný se mi líbí, on něčím božským, mně neznámým plane, čímž, poznat první vaši tvář zrak chybí. Tož v poznání vás, duše milované, jsem zpozdil se, teď pomáháš mi zvěstí, že jasnější mi do paměti vane! Však rci mi: Vy, jimž dostalo se štěstí, zda toužíte (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
