Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

48. kapitola

Teprve teď, kdy hrozilo, že ho ztratí, poznala Emma, jak naléhavě potřebuje ke štěstí, aby jí pan Knightley dával přednost přede všemi, aby jí na prvním místě věnoval svůj zájem a náklonnost. --Dokud byla přesvědčena, že tomu tak je, a považovala to za své právo, těšilo ji to, ale příliš o tom neuvažovala; a teprve když hrozilo, že ji nahradí jiná, shledala, jak nevýslovně důležitý význam to pro ni má. Dlouho, velice dlouho žila s vědomím, že je mu nejbližší; neměl žádné ženské příbuzné, a tak pouze Isabella si na něho mohla činit podobné nároky, ale přitom vždycky dobře věděla, nakolik má Isabellu rád a váží si jí. Jen ona sama mu byla nejbližší řadu let. Nezasluhovala si to; často ho zanedbávala nebo zlobila, pouštěla jeho rady jedním uchem tam a druhým ven, nebo se mu dokonce vzdorně postavila, nedoceňovala ani zpola jeho skvělé vlastnosti a hádala se s ním, když nechtěl uznat její falešné a domýšlivé názory --ji ale on nepřestal mít rád, že byli příbuzní i ze zvyku a také z vrozené šlechetnosti, bděl nad ní, jak vyrůstala z dětských střevíčků, s takovým zaujetím jako nikdo druhý, snažil se jí vzdělávat a svědomitě dbal, aby pochopila, co je správné. Věděla, že je mu přes všechny své chyby drahá; snad může říci i velmi drahá. Když dospěla ve svých úvahách až sem, nezbytně jí zasvitla naděje, nenašla však odvahu se na ni spolehnout. Harriet Smithová si může myslet, že není nehodna toho, aby ji a jen a jen ji pan Knightley vášnivě miloval. Emma to nedokáže. Nemůže si zaslepeně lichotit, že ho k ní poutá takovýhle vztah. Vždyť jí docela nedávno dokázal, že ji posuzuje nezaujatýma očima. --Jak ho pobouřila svým chováním vůči slečně Batesové! Vyjádřil se k tomu naprosto otevřeně a přísně. --Zasluhovala přísné odsouzení za svůj poklesek --ale bylo mnohem přísnější, než aby se srovnávalo s jinými city než poctivou spravedlností a jasnozřivou dobrou vůlí. --Neměla žádnou naději, nic hodného jména naděje, že by k ní cítil takovou lásku, o jakou tu teď šlo; avšak uchovávala si naději (někdy skomírala a jindy jasně zaplála), že se Harriet třeba mýlí a že přeceňuje jeho zájem o sebe. --Musela si to přát už kvůli němu --i kdyby to pro ni nepřineslo žádné jiné důsledky a on zůstal nadosmrti starým mládencem. Jen ať je dál týž pan Knightley pro ni a pro tatíčka, týž pan Knightley pro celý svět; jen ať vládnou mezi Donwellem a Hartfieldem vzácné vztahy přátelství a důvěry v neztenčené míře: to jí plně postačí k spokojenosti. --Pro ni vlastně manželství nepřichází dost dobře v úvahu. Nemohla by je sladit s péčí, kterou dluží tatíčkovi, a s láskou k němu. Od tatíčka ji nikdo a nic neodloučí. Nevdala by se, ani kdyby ji požádal o ruku pan Knightley.

Musí si vroucně přát, aby se Harriet dočkala zklamání; a doufala, že až bude mít znovu příležitost spatřit je spolu, dokáže aspoň odhadnout, jak dalece je to pravděpodobné. --Od nynějška je bude nanejvýš bedlivě pozorovat; a třebaže dosud podléhala při svém pozorování trapným omylům, (...)

(......)