Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

53. kapitola

Přátelé paní Westonové se mohli radovat: všechno šťastně dopadlo; a jestli Emmu potěšilo něco ještě víc než zpráva o jejím dobrém zdravotním stavu, pak to byla skutečnost, že se stala matkou děvčátka. Od začátku si přála malou slečinku Westonovou. Popřela by, že za tím vězí úmysl provdat ji jednoho dne za některého z Isabelliných synů, byla však přesvědčena, že holčička by jak otci, tak matce přinesla velké potěšení. Panu Westonovi bude útěchou ve stáří --vždyť i on začne možná někdy za deset let stárnout --až bude vysedávat před krbem, pobaví ho hry a švitoření, dovádění a obrazotvornost dítěte, které život neodvede z domova; a co se paní Westonové týče, nikdo nemůže být na pochybách, že dcera pro ni bude znamenat víc; vždyť by to byla věčná škoda, aby ona, ta skvělá vychovatelka, neměla možnost uplatnit znovu své schopnosti.

"Naštěstí se mohla pocvičit na mně," vykládala Emma, "jako baronka d Alemanová na komtese d Ostalisové v románu ADALAIDE A THEODORE od madame de Genlisové, a proto budeme teď sledovat, jak se její vlastní malé Adalaidě dostává ještě dokonalejší výchovy."

"To znamená," odvětil pan Knightley, "že ji bude rozmazlovat ještě víc, než rozmazlovala vás, a myslet si, že ji nerozmazluje vůbec. To bude ten jediný rozdíl."

"Chudinka maličká!" zvolala Emma. "Ale co z ní v tom případě vyroste?"

"Nic tak hrozného. --Stihne ji úděl tisíce jiných. V útlém dětství bude protivná, a z toho vyroste. Přestávám soudit přísně o neukázněných dětech, má nejdražší. Vždyť vděčím za všechnu svou blaženost vám, a musel bych být pěkně neuznalý, abych na ně byl moc přísný." Emma se zasmála a odpověděla: "Jenomže já jsem měla tu výhodu, že jste vynakládal velké úsilí, abyste shovívavost ostatních vyvážil. Pochybuji, že bych bez této opory, jen na základě vlastního rozumu, zmoudřela."

"Skutečně? Já o tom nepochybuji vůbec. Příroda vám dala chápavost, slečna Taylorová vám vštípila zásady. Tím byl zdárný výsledek zaručen. Moje vměšování vám mohlo tak uškodit jako prospět. Docela pochopitelně jste si mohla říci: Jakým právem mi tu drží kázání? --a obávám se i docela pochopitelně usoudit, že je to nepříjemné obtěžování. Nemyslím, že jsem se nějak zasloužil o vaše dobro. Zasloužil jsem se o svoje dobro, když jsem na vás soustředil svou něhu a náklonnost. Nebyl bych na vás tolik myslel, kdybyste mi nebyla drahá, včetně prohřešků a všeho; a pod záminkou, že u vás nacházím tolik poklesků hodných pokárání, jsem vás miloval přinejmenším od vašich třinácti let."

"Jsem pevně přesvědčena, že jste mi byl moc užitečný," tvrdila Emma. "Velice často jste mne správně usměrnil --častěji, než jsem tehdy byla ochotna přiznat. Jsem pevně přesvědčena, že jste mi tím prokázal dobrou službu. Jestli chudinku malou Aničku Westonovou budou rozmazlovat, uděláte dobrý skutek, když ji budete kárat stejně jako mne, jen se do ní nesmíte zamilovat, až jí bude třináct."

"Jak často jste mi v dětství řekla s tím vaším šibalským pohledem: ,Pane (...)

(......)