Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF a MOBI.
Čas ubíhal. Ještě několik zítřků, a přijedou londýnští. Emma se té změny strachovala; jednoho dne tak seděla a uvažovala, že se potom nevyhne rozčilování a zármutku, když tu přišel pan Knightley a chmurné myšlenky musely stranou. Po vřelém uvítání se odmlčel a pak začal vážným tónem takto: "Musím vám něco oznámit, Emmo, jistou novinu."
"Dobrou nebo špatnou?" vpadla mu do řeči a vzhlédla k němu.
"Nejsem si jist, jak bych ji měl označit."
"Á --jistě dobrou --vidím vám to na tváři. Potlačujete úsměv."
"Obávám se," pronesl už s vyrovnaným výrazem, "velice se obávám, že vy se usmívat nebudete, až to uslyšíte."
"Opravdu? Ale proč? --Když něco potěšilo a zaujalo vás, neumím si představit, proč by to nepotěšilo a nezaujalo i mne."
"V jednom případě tomu tak je," odpověděl, "a doufám, že pouze v jednom, kdy se naše názory liší." Odmlčel se a znovu se usmál s očima na ni upřenýma. "Nenapadá vás nic?
Nevzpomínáte si? Harriet Smithová."
Zrudla, když vyslovil to jméno, a dostala strach --z čeho, to nevěděla.
"Nepsala vám?" naléhal. "Aha, jistě jste dnes dostala dopis a všechno víte."
"Ne, nedostala; nevím nic, prosím vás, povězte mi to."
"Jste tedy připravena na pohromu, jak vidím --a hrozná pohroma to je. Harriet Smithová se vdává za Roberta Martina."
Emma sebou trhla, což dokazovalo, že na tuhle novinu opravdu připravena nebyla --oči se jí dychtivě rozšířily, jako by říkaly: "Ne, to je vyloučeno!", ústa však mlčela.
"Je to tak," vykládal pan Knightley. "Vím to přímo od Roberta Martina. Rozloučili jsme se ani ne před půlhodinkou."
Emma na něho jen hleděla s výmluvným úžasem.
"Vidím, že se vám to nezamlouvá, Emmičko; toho jsem se obával. --Přál bych si, abychom na to měli stejný názor. Časem se však jistě shodneme. Čas dá za pravdu buď vám nebo mně; jeden z nás se mýlí, tím si můžeme být jisti, a do té doby o tom nemusíme příliš hovořit."
"Ale vy mi nerozumíte, tak to není," vzchopila se Emma k odpovědi. "Teď už mi to není proti mysli, jen nemůžu tomu uvěřit. Připadá mi to vyloučené. --Zřejmě jste to nemyslel tak, že Harriet Smithová slíbila Robertu Martinovi, že se za něho provdá. --Chtěl jste patrně říci, že ji hodlá znovu požádat o ruku."
"Chtěl jsem říci, že už ji požádal," odpověděl pan Knightley s úsměvem, ale zároveň se vší rozhodností, "a ona ho vyslyšela."
"Pámbíčku nebeský!" zvolala Emma. "No tohle!" --A uchýlila se ke košíčku s ruční prací, aby měla důvod sklopit hlavu a skrýt radost z vítané zprávy i pobavení, které by jí jistě vyčetl z tváře. "Povězte mi to všechno dopodrobna," žadonila. "Jak, kde a kdy? --Chtěla bych všechno slyšet. Tohle je jako blesk z čistého nebe --ale vůbec mne to netrápí, ujišťuji vás. --Jak --jak k tomu vůbec mohlo dojít?"
"Není na tom nic složitého. Před třemi dny jel Martin obchodně do města, a já ho požádal, aby předal ode mne nějaké listiny Johnovi. --V pořádku je odevzdal u Johna v kanceláři, a ten ho pozval, aby večer navštívil s celou rodinou (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky