Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 10

Další den uplynul stejně jako předešlý. Paní Hurstová i slečna Bingleyová strávily dopoledne pár hodin u lůžka nemocné, jež se pomalu začínala zotavovat, a večer se Elizabeth přidružila k společnosti v salóně. Karetní stolek však nepřišel na pořad. Pan Darcy psal dopis, slečna Bingleyová se mu usadila po boku, aby sledovala, jak mu to jde, a neustále ho vyrušovala různými vzkazy pro jeho sestru. Pan Hurst a pan Bingley se zabavili piquetem a paní Hurstová přihlížela hře.

Elizabeth si vzala vyšívání a bavila se dostatečně tím, co se odehrávalo mezi Darcym a jeho společnicí. Neustálé vychvalování oné dámy, ať už se týkalo jeho rukopisu, rovných řádků nebo obsažnosti listu, a lhostejnost, s jakou on její uznání přijímal, vytvářely zvláštní dialog, který přesně odpovídal jejímu názoru na ně na oba.

"Takovým dopisem uděláte jistě slečně Darcyové náramnou radost." Tohle nechal bez odpovědi.

"Jak neobyčejně rychle píšete!"

"Mýlíte se. Píši spíše pomalu."

"Jistě napíšete do roka hezkou řádku dopisů. I obchodních dopisů! Ty nesnáším."

"Pak je tedy dobře, zeje musím psát já a ne vy."

"Prosím vyřiďte sestřičce, zeji toužím znovu spatřit."

"Už jsem jí to jednou vyřídil, jak jste si přála."

"Obávám se, že se mi vaše pero nelíbí. Smím vám je přiříznout? Zacházím s pery mimořádně zručně."

"Děkuji vám, ale já si zásadně vlastní pera upravuji sám."

"Jak to jen dokážete, psát tak stejnoměrně?" Mlčel.

"Vyřiďte sestřičce, jakou mám radost, že už tak pěkně hraje na harfu, a sdělte jí, prosím, že mě dočista uchvátil její krásný návrh na stolek a že jej považuji za mnohem lepší než návrh slečny Grantleyové."

"Směl bych zahrnout vaši chválu do příštího dopisu? Nezbývá mi tady už dost místa, abych se o tom mohl náležitě rozepsat."

"Ach, to nevadí! Vždyť se v lednu shledáme. A to jí píšete pokaždé taková okouzlující dlouhá psaníčka, pane Darcy?"

"Dlouhá obvykle bývají, a jsou-li okouzlující, to nemohu sám posoudit."

"Já mám tu zkušenost, že ten, kdo bez obtíží sestaví dlouhý list, zpravidla jej také napíše dobře."

"Tenhle kompliment se na Darcyho nehodí, Caroline," zvolal její bratr. "Vždyť Darcy vůbec nepíše lehce. Dává si velkou práci s vyhledáváním učených slov. Viď, kamaráde?"

"Náš způsob vyjadřování se podstatně liší."

"Ach, Charles píše tak nedbale, že si to ani představit nelze!" zvolala slečna Bingleyová.

"Polovinu slov nedopíše a ostatní rozmaže."

"Mně přicházejí myšlenky tak rychle, že nemám čas je pořádně zachytit, a tak se stává, že adresát nenajde často v mém dopise vůbec žádné myšlenky."

"Vaše pokora láme hrot všem výtkám, pane Bingleyi," pravila Elizabeth.

"Zdánlivá pokora bývá velkeidamná," poznamenal Darcy. "Bývá často vyvolána lhostejností k mínění druhých a někdy v sobě tají i skryté vychloubání."

"A která z těchto dvou eventualit se hodí na můj nynější projev pokory?"

"Skryté vychloubání; jsi totiž ve skutečnosti hrdý na chyby ve svých dopisech, neboť podle tvého mínění (...)

(......)