Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 22

Bennetovi byli pozváni k Lucasovým a opět byla slečna Charlotte tak hodná, že se téměř celou dobu nechala bavit panem Collinsem. Elizabeth jí za to v příhodné chvíli poděkovala.

"Udržuješ ho v dobré náladě," pravila, "a já jsem ti za to zavázána víc, než můžu vypovědět." Charlotte ujistila přítelkyni, zejí s radostí prokáže tu službu a zejí to nic neudělá, když mu obětuje trochu času. To od ní bylo vskutku milé, avšak Charlotte hodlala zajít ve své laskavosti dál, než mohla Elizabeth tušit: chránila ji proti případným obnoveným galantnostem pana Collinse tím, že se snažila upoutat jeho pozornost sama. Takový zájem tedy na tom měla slečna Lucasová a všechno se vyvíjelo tak příznivě, že by si bývala večer při loučení byla téměř jista úspěchem, kdyby nebyl muse! odjet z Hertfordshiru tak zakrátko. To však podceňovala ohnivost jeho temperamentu a jeho nezávislou rozhodnost, neboť se s obdivuhodnou šikovností vyplížil nazítří ráno z domu Bennetových a spěchal do Lucasova, aby sejí vrhl k nohám. Vyvinul velké úsilí, aby si ho sestřenice nevšimly, neboť byl přesvědčen, že by nezapochybovaly o cíli jeho cesty, kdyby ho spatřily, a on neměl chuť je zasvětit do svých úmyslů, dokud jim nebude moci zároveň oznámit, že uspěl: nepochyboval o tom sice příliš, a právem, neboť Charlotte se k němu chovala dost povzbudivě, avšak středeční dobrodružství přece jen otřáslo jeho sebedůvěrou. Dostalo se mu však velmi lichotivého přijetí. Slečna Lucasová ho spatřila z okna v prvním patře kráčet k domu a okamžitě se mu vydala naproti, aby ho jako náhodou potkala na pěšince. Sotva se však nadálá, zeji tam čeká tolik lásky a tolik řečí. Tak rychle, jak jen to bylo při výřečnosti páně Collinsově možné, se dohodli k oboustranné spokojenosti; a když vcházeli do domu, naléhal na ni se vší vážností, aby určila den, jenž ho učiní nejšťastnějším člověkem pod sluncem, a třebaže se neslušelo, aby dáma v této chvíli jeho prosbě vyhověla, neměla v úmyslu zahrávat si lehkomyslně s jeho štěstím. Jelikož ho příroda obdařila nadměrnou dávkou hlouposti, nedalo se předpokládat, že by zasnoubení s ním bylo tak čarovné, aby si je nevěsta přála protahovat; a Charlotte, jež ho vyslyšela jedině z čisté a nezištné touhy po zaopatření, nebylo proti mysli dosáhnout tohoto zaopatření co nejdříve.

Pan Collins požádal okamžitě sira Williama a lady Lucasovou o ruku jejich dcery a byl ochotně a radostně vyslyšen. Měl už nyní takové živobytí, že byl pro jejich dceru nanejvýš žádoucí partií, neboť jí mohli dát jen nepatrné věno, a nadto tu byla naděje na budoucí majetek. Lady Lucasová ihned projevila dříve nevídaný zájem, jak je na tom pan Bennet se zdravím, a sir William s rozhodností prohlásil, že jakmile pan Collins převezme longbournské panství, bude se slušet, aby byl i s chotí představen u dvora. Zkrátka a dobře, celá rodina se nad touto událostí hluboce zaradovala. Mladší dcery se těšily, že budou uvedeny do společnosti o rok o dva dříve, než dosud mohly doufat, (...)

(......)