Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 25

Po týdenních hodech lásky a blažených plánů do budoucna nadešla sobota a vyrvala pana Collinse z náručí jeho líbezné Charlotty. Bolest z rozloučení však mohla být aspoň u něho zmírněna pilnými přípravami na nevěstin příjezd, neboť měl odůvodněnou naději, že krátce po jeho příští návštěvě v Hertfordshiru nadejde onen den, kdy se stane nejšťastnějším člověkem pod sluncem. Se svými příbuznými v Longbournu se rozloučil právě tak obřadně jako předtím, opět popřál svým půvabným sestřenkám hodně zdraví a spokojenosti a jejich otci slíbil děkovný dopis.

Příští pondělí měla paní Bennetová to potěšení uvítat svého bratra a švagrovou, kteří přijeli jako obvykle do Longbournu na vánoce. Pan Gardiner byl rozumný, chytrý a ušlechtilý muž, jenž značně převyšoval svou sestru vrozenou inteligencí i vzděláním. Netherfieldské dámy by byly sotva svým očím uvěřily, že člověk, který se živí obchodem a bydlí na dohled svých skladišť, se umí chovat ve společnosti tak vybraně a být tak příjemným společníkem. Paní Gardinerová, která byla mnohem mladší než paní Bennetová s paní Philipsovou, byla milá, bystrá, elegantní dáma a všechny její longbournské neteře ji měly moc rády. Zvlášť s oběma staršími ji poutala upřímná vzájemná náklonnost. Často už ji v Londýně navštívily. Po svém příjezdu se paní Gardinerová především musela věnovat předávání dárků a zpráv o poslední módě. Když toto absolvovala, připadla jí méně činorodá úloha. Bylo na ní, aby poslouchala. Paní Bennetová jí potřebovala vylíčit své trampoty a postěžovat si na četná bezpráví. Stala se jim všem řada křivd od té doby, co se neviděli. Kolem dvou děvčat se už točili ženiši, ale nakonec z toho nic nebylo.

"Na Jane se nezlobím," pokračovala, "Jane by byla pana Bingleyho ulovila, kdyby to bylo šlo, ale Lízá! Ach, drahá švegruše, jen si představte, že mohla být touhle dobou paní Collinsovou, kdyby nebyla tak umíněná. Tu v té místnosti ji požádal o ruku a ona mu dala košem. Následkem toho bude mít lady Lucasová dřív vdanou dceru než já, a naše děvčata jsou z longbournského panství stejně vyděděna jako předtím. Lucasovi kují ohavné pikle. Snaží se urvat, co se dá. Nerada to o nich říkám, aleje to tak. Jsem z toho celá pryč, upadla jsem do nemoci, protože mi vlastní rodina kazí mé záměry a protože mám takové sousedy, že myslí v první řadě na sebe, a ne na druhé. Jsem ale moc ráda, že jste nás právě v tomhle čase přijeli navštívit, a udělala jste mi velkou radost tím, co jste vykládala o dlouhých rukávech." Paní Gardinerová byla už s těmito událostmi v hlavních rysech obeznámena z dopisů vyměňovaných mezi ní a Jane i Elizabeth, a tak švagrové jen něco zběžně odpověděla a ze soucitu s neteřemi zavedla rozhovor jinam. Když se pak octla s Elizabeth o samotě, vrátila se k tomu znovu. "Zdá se, že by to bývala pro Jane dobrá partie," pravila. "Škoda, že se to rozešlo. Ale to se často stává. Takový mladík, jak Bingleyho líčíte, se zamiluje na pár týdnů do hezkého děvčete, pak je náhoda rozloučí (...)

(......)