Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 27

Bez větších vzrušení, než byla tato, a bez zajímavějších rozptýlení než procházky do Merytonu - někdy blátivé, jindy mrazivé - uběhl v Longbournu leden a únor. Březen přichystal Elizabeth návštěvu v Hunsfordu. Zprvu vlastně ani nechtěla jet, ale shledala, že Charlotte na tom nápadu lpí, a postupně se i jí začal jevit lákavější a přijatelnější. Odloučení podnítilo touhu vidět opět Charlottu a zmírnilo její averzi vůči panu Collinsovi. Celý záměr měl půvab neotřelosti, nadto doma vzhledem k pošetilé matce a málo družným sestrám nebylo všechno ideální, a tak byla změna vítána už sama o sobě. Cestou se také bude moci stavit u Jane a zkrátka a dobře, když se přiblížila doba odjezdu, byla by jej velmi nerada odkládala. Nenaskytly se však žádné překážky a pouť probíhala podle původního Charlottina návrhu. Elizabeth se přidružila k siru Williamovi a jeho druhé dceři. Cestovní program se zavčas vylepšil jedním přenocováním v Londýně, takže mu teď k dokonalosti už nechybělo nic. Jedinou stinnou stránkou bylo rozloučení s otcem, který ji bude jistě postrádat; vždyť byl nakonec tak smutný, zeji požádal, aby mu psala, a dokonce jí téměř slíbil, zejí také odepíše. S panem Wickhamem se rozloučili jako přátelé - on ještě o poznání vřeleji. Jeho nynější námluvy mu nevymazaly z paměti, že Elizabeth byla první dívka, která ho zaujala a vzrušila, která vyslechla jeho příběh a politovala ho, které se dvořil; při loučení jí přál šťastnou cestu, připomněl jí, co asi může očekávat od lady Catherine de Bourghové, a vyjádřil naději, že se v názoru na ni - jakož i v názoru na kohokoli jiného - vždy a všude shodnou, a projevoval o ni přitom takovou starostlivost a zájem, že se k němu cítila navždy poutána hlubokými sympatiemi a opouštěla ho v přesvědčení, že ať svobodný, ať ženatý, vždycky to pro ni bude člověk navýsost milý a příjemný.

Nazítří se neocitla ve společnosti, která by ho byla nějak zastínila. Sir William Lucas ani jeho dcera Maria, dobrosrdečná, ale po otci nepříliš bystrá, nemluvili o ničem, co by stálo za pozornost, a Elizabeth jim naslouchala asi s takovým potěšením jako skřípotu kočárových per. Milovala komické figurky, ale sira Williama znala už příliš dlouho. Nemohl jí sdělit nic o svém povýšení do Šlechtického stavu ani o svém přijetí u dvora, co by už nebyla slyšela, a jeho galantnosti byly stejně otřepané jako jeho informace. Do Londýna to bylo pouhých čtyřiadvacet mil a vyjeli brzy, aby tam byli před polednem. Když předjeli před dům Gardinerových, stála Jane v salónu u okna a vyhlížela je, a jak vkročili do chodby, už je tam vítala. Elizabeth šiji pátravě prohlížela a s potěšením viděla, že vypadá stejně zdravě a půvabně jako vždy. Nahoře na schodech stál houf chlapečků a holčiček, kteří se tolik těšili na sestřenku, že nevydrželi čekat v salóně, ale jelikož ji delší dobu neviděli, styděli se jí běžet naproti. Všude vládla radost a pohoda. Celý den ubíhal velmi příjemně : zprvu v ruchu nákupů, večer v divadle.

Tam (...)

(......)