Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 28

S čímkoli se druhý den na své pouti setkali, všechno připadalo Elizabeth nové a zajímavé; měla výbornou náladu, neboť se přesvědčila na vlastní oči, že sestra dobře vypadá, přestala se tedy obávat o její zdraví, a zamýšlená cesta na sever jí byla trvalým zdrojem radosti. Jakmile zahnuli ze silnice na odbočku k Hunsfordu, vyhlíželi faru a očekávali ji za každým zákrutem. Cesta byla z jedné strany ohraničena plotem rosingského parku. Elizabeth se usmála, když si vzpomněla, co všechno už slyšela o tamním panstvu.

Konečně faru poznali: zahrada svažující se k cestě, v zahradě stavení, zelené kůly a živý plot - všechno nasvědčovalo tomu, že budou co nevidět na místě. Pan Collins s Charlottou se objevili ve dveřích, povoz zastavil před nízkými vrátky, od nichž vedla nedlouhá, štěrkem vysypaná cestička k domu. Honem vystoupili z kočáru a octli se na ní za všeobecné radosti ze shledání, úsměvů a úklon. Paní Collinsová přítelkyni vřele uvítala a Elizabeth byla čím dál tím raději, že se za ní vypravila, když viděla, jakou jí její návštěva způsobila radost. Postřehla okamžitě, že bratránek nezměnil ani v manželství své způsoby: byl stále tak škrobeně přezdvořilý a zdržel ji pár minut u vrátek, než sejí vyptal a vyslechl, jak se daří její rodině. Pak už je bez dalších okolků - krom upozornění, jak je vchod hezky upraven - uvedl do stavení, a jakmile vstoupili do salónu, přivítal je s okázalou strojeností podruhé ve svém skromném obydlí a jako ozvěna opakoval po své ženě všechny nabídky občerstvení.

Elizabeth byla připravena, že ho spatří na vrcholku slávy, a když jim předváděl rozlehlé místnosti, zařízení a nábytek, nemohla se zbýt dojmu, že se obrací především na ni, jako by si přál, aby pochopila, co ztratila svým odmítnutím. Ačkoli to tu všechno vypadalo útulně a pohodlně, přesto se mu nemohla zavděčit ani jediným kajícným povzdechem, a spíš hleděla s údivem, jak se její přítelkyně může tvářit vesele vedle takového partnera. Když pan Collins pronesl nějakou moudrost, která mohla být jeho ženě trapná, bezděčně ji vyhledávala pohledem. Tu a tam postřehla lehký ruměnec, ale většinou Charlotte moudře dělala, že neslyší. Nejprve zůstali sedět v salóně, dokud se dost nenaobdivovali každičkému kusu zařízení, od vitríny až po mříž u krbu, načež vylíčili celou cestu a všechno, co se zběhlo v Londýně, a pak je pan Collins vyzval, aby se prošli po zahradě, velké a pěkně upravené, o jejíž vzhled sám pečoval. Zahradničení bylo jednou z jeho nejpřijatelnějších zálib a Elizabeth oceňovala Charlottino sebeovládání, když vykládala, že je to činnost zdraví prospěšná a že ho v ní všemožně podporuje. Vodil je po cestičkách sem i tam, sotva jim dovolil popadnout dech, aby mohli chválit tak, jak očekával, a předkládal jim každý pohled s tak podrobnými komentáři, že se všechna krása vytratila. Vypočítával pole v různých směrech, věděl, kolik je stromů i v nejvzdálenějším hájku. Leč ze všech krás, jimiž se mohla chlubit jeho zahrada, ba i širé (...)

(......)