Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 31

Plukovník Fitzwilliam vzbudil svým vystupováním na faře velký obdiv a všechny dámy se domnívaly, že díky jemu budou návštěvy na zámku mnohem zábavnější. Uplynulo však několik dní, než jim odtamtud přišlo další pozvání, neboť pokud měli na Rosingsu hosty, nikdoje nepotřeboval, a teprve na velikonoční neděli, téměř týden po příjezdu obou pánů, se jim dostalo té cti, a to je lady Catherine pouze v kostele vyzvala, aby se u nich večer ukázali. Celý ten týden ji i její dceru sotva zahlédli. Plukovník Fitzwilliam zašel během té doby na faru několikrát, ale pana Darcyho viděli jen v kostele.

Pozvání samozřejmě přijali a ve vhodném čase se přidružili k panstvu v zámeckém salónu. Její Jasnost je přijala milostivě, ale bylo zřejmé, že už jí jejich společnost není tak vítaná, jako když tu nemá nikoho jiného; byla skutečně zcela zaujata svými synovci a bavila se s nimi, zvláště s Darcym, mnohem víc než s ostatními.

Na plukovníku Fitzwilliamovi bylo vidět, že má z jejich přítomnosti upřímnou radost; na Rosingsu mu bylo každé rozptýlení vítané, a krom toho se mu velice líbila roztomilá přítelkyně paní Collinsové. Usadil se vedle ní a vykládal jí tak mile o Kentu a Hertfordshiru - o cestování i o pobytu doma, o nových knihách i o hudbě, že se Elizabeth v tomto salónu ještě nikdy ani zpola tak nepobavila. Hovořili živě a zaujatě, až to vzbudilo pozornost lady Catherine i pana Darcyho. Ten na ně zakrátko vrhal časté zvědavé pohledy a po chvíli dala i Její Jasnost najevo stejný zájem, když bez dlouhých okolků zvolala:

"Co jste to povídal, Fitzwilliame? O čem se to bavíte? Co to vykládáte slečně Bennetové?

Řekněte mi to taky."

"Hovořili jsme o hudbě, drahá tetinko," odpověděl, když už nebylo vyhnutí.

"O hudbě! Račte tedy mluvit hlasitěji. Hudba je ze všech námětů mému srdci nejbližší. Rozhovoru o hudbě se nemohu nezúčastnit. V celé Anglii by se myslím našlo málo lidí, kteří by se dokázali z hudby tak těšit a projevovali větší přirozené nadání než já. Kdybych se byla učila, bývala bych v hudbě vynikla. A právě tak Anně, kdyby jí křehké zdraví nebránilo mít hodiny. Věřím, že by hrála dokonale. Jak pokračuje Georgiana, Darcy?" Pan Darcy chválil sestřino umění s láskyplným zaujetím.

"To ráda slyším, že se tak činí," řekla lady Catherine. "Vyřiďte jí ode mne prosím, že to rozhodně nikam nepřivede, nebude-li pořádně cvičit."

"Ujišťuji vás, tetinko, zejí té rady není třeba. Cvičí velmi pravidelně."

"Tím lépe. Přehnat to rozhodně nemůže, a až jí budu příště psát, tak jí ještě zvlášť domluvím, aby cvičení na žádný pád nezanedbávala. Říkávám často mladým slečnám, že bez pravidelného cvičení to v hudbě nikam nedotáhnou. Už kolikrát jsem to říkala i tuhle slečně Bennetové, že nebude hrát dokonale, dokud nebude víc cvičit; u Collinsových sice není klavír, ale nemám nic proti tomu, a to jsem jí také říkala, aby chodila sem a cvičila na klavíru v pokoji paní Jenkinsové. Tam v tom křídle by přece nikomu nepřekážela." Pan Darcy se (...)

(......)