Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 35

Nazítří se Elizabeth probudila do stejných myšlenek a úvah, jaké jí v noci konečně uzavřely víčka. Ještě se nevzpamatovala z překvapujících událostí, nemohla myslet na nic jiného, nedokázala se soustředit na žádnou práci, a tak se rozhodla dopřát si ihned po snídani vzduchu a pohybu. Zamířila přímo ke své oblíbené pěšince, ale odradilo ji pomyšlení, že tam chodívá i pan Darcy, a tak místo aby vešla do zámeckého parku, zašla k cestě, která odbočovala od mýtnice. Z jedné strany ji rovněž ohraničoval plot kolem parku a brzy minula jeden ze zámeckých vchodů.

Prošla dvakrát třikrát tím úsekem a pak ji krásné ráno zlákalo, aby se zastavila u vrat a zahleděla do parku. Za těch pět týdnů, které už strávila v Kentu, prodělala příroda velkou změnu a každým dnem se rané stromy víc a víc zelenaly. Právě se chystala pokračovat v cestě, když tu zahlédla mužskou postavu mezi keři na pokraji parku; blížil se k ní a ona v obavě, že by to mohl být pan Darcy, se dala spěšně na ústup. Ale muž se už přiblížil natolik, že ji zahlédl, přidal rázně do kroku a zavolal na ni jménem. Poodešla už kousek, ale když zaslechla, že ji volá, vrátila se opět k vratům, ač hlas prozrazoval, zeje to skutečně Darcy. On už k ní mezitím také dospěl, podal jí dopis, který od něho bez rozmýšlení přijala, a pravil s povzneseným klidem: "Chodím tu už hezkou dobu a doufám, že vás potkám. Prokážete mi tu čest a přečtete si tento dopis?" Nato sejí lehce uklonil, otočil se a brzy jí zmizel mezi stromy.Elizabeth otevřela psaní bez radostného očekávání, ale s velkou zvědavostí, a podivila se ještě víc, když zjistila, že obálka obsahuje dva archy papíru úplně popsané drobným písmem. I obálka jich byla plná. Zašla po cestičce kousek dál a začala číst. Dopis byl datován toho dne ráno v osm hodin na rosingském zámku a stálo v něm:

Ctěná slečno,

neznepokojujte se nad tímto dopisem a neobávejte se, že se rozhovořím o citech a zopakuji nabídku, která Vás včera večer tak rozhořčila. Nechci Vás trápit ani sebe pokořovat tím, že bych prodléval u tužeb, které pro klid Vaší duše i mé nelze ani příliš brzy zapomenout; nebylo by třeba vynaložit úsilí na sestavení tohoto listu ani na obeznámení s jeho obsahem, kdyby má čest nevyžadovala, aby byl napsán i pročten. Musíte mi proto prominout, že si činím nároky na Vaši pozornost, vím, Že mi nevyhovíte ráda, avšak odvolávám se na Váš smysl pro spravedlnost.

Vznesla jste proti mně včera večer dvě různá obvinění, zdaleka ne rovnocenná co do závažnosti. Nejprve jste se zmínila o tom, že bez ohledu na city pana Bingleyho a Vaší slečny sestry jsem je od sebe odloučil - a za druhé, že jsem neuznal různé nároky pana Wickhama a nečestně jsem ho připravil o dobré bydlo a nelidsky mu zničil budoucnost. Odmrštit svévolně a zlomyslně kamaráda z dětství, uznávaného oblíbence mého otce, mladíka, který se sotva mohl spoléhat na něco jiného než na ochranu naší rodiny a který vyrůstal v očekávání, Že se mu jí dostane, to by byl skutečně těžký (...)

(......)