Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 40

Elizabeth už to nevydržela, aby neobeznámila Jane s tím, co se přihodilo; a když si nejprve umínila, že zamlčí všechny okolnosti, které se sestry nějak týkaly, vybídla ji nazítří dopoledne, aby se přichystala na překvapení, a vylíčila jí v hlavních rysech, co se odehrálo mezi ní a panem Darcym.

Slečna Bennetová se brzy vzpamatovala z úžasu, neboť byla ve své upřímné sesterské náklonnosti přesvědčena, že Elizabeth není možno než obdivovat, a její překvapení ustoupilo jiným pocitům. Litovala pana Darcyho, že se jí vyznal ze svých citů způsobem, který mu sotva mohl získat sympatie; ale ještě více ji tížila představa, jak ho asi sestřino odmítnutí muselo zkrušit.

"Jistě nebylo správné, že si byl tak jist úspěchem," pravila, "to by se nemělo přiházet, ale považ, oč krutější pak bylo jeho zklamání!"

"Máš pravdu," odvětila Elizabeth, "je mi ho upřímně líto; jsou tu však ještě jiné citové zdroje, které patrně brzy přehluší jeho vztah ke mně. Nevytýkáš mi ale, že jsem mu dala košem?"

"Jak bych mohla! Ach, ne ne.""Ale vytkneš mi, že jsem hovořila tak zaníceně o Wickhamovi?"

"Ne, nevidím v tom nic špatného, žes mu to řekla."

"Ale uvidíš, až se dozvíš, co se stalo hned druhý den."

Pověděla jí pak o dopise a opakovala jí obsah všeho, co se týkalo George Wickhama. To byla velká rána pro chudinku Jane, jež by byla ochotně prošla svět křížem krážem v dobré víře, že nenajde v celém lidském rodu tolik špatnosti, kolik se jí zde soustředilo v jedné osobě. Darcyho očištění ji sice uspokojovalo, avšak nemohlo vyvážit takové poznání. Snažila se ze všech sil dokázat, že jde o nedorozumění, aby mohla jednoho zprostit viny, aniž by tím přitížila druhému.

"To nepůjde," pravila Elizabeth, "rozhodně se ti nepovede nasadit svatozář oběma. Vyber si, ale jeden ti musí stačit.

Máš k dispozici jen určité množství šlechetnosti, takže ti vystačí ke cti a chvále pouze jednoho, a v poslední době se přiklánělo hned na tu, hned na onu stranu. Já za svou osobu hlasuji spíš pro pana Darcyho, ty však si čiň, co ti 10."

Trvalo ale hezkou dobu, než vylákala úsměv na Janině lici.

"Nevzpomínám si, že by mnou bylo kdy něco víc otřáslo," pravila. "Že by byl Wickham takový darebák! To se ani věřit nechce. Chudák pan Darcy. Jen považ, Lízinko, co všechno musel podstoupit! Zažít takové zklamání a přitom ještě seznat, že o něm nemáš nejlepší mínění! A být nucen přiznat takovou věc o vlastní sestře! To je opravdu přespříliš kruté. Jistě to sama cítíš také."

"I ne, lítost a soucit mě opouštějí, když vidím, jak tobě jimi srdce překypuje. Ty to s ním budeš prožívat s tak vřelou účastí, o tom jsem přesvědčena, že já budu mít čím dál tím větší chuť ho pustit z hlavy a už na něho nemyslet. Tvé výlevy mě toho ušetří, a budeš-li nad ním ještě déle lamentovat, odvrátím se já od něho s lehkým srdcem."

"Ubohý Wickham! Tváří se vždy tak dobrosrdečně! A má tak upřímné a ušlechtilé způsoby!"

"S výchovou těchhle dvou mladíků muselo být rozhodně něco v (...)

(......)