Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

PÝCHA A PŘEDSUDEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 61

Mateřské srdce paní Bennetové překypovalo blažeností v onen den, kdy se zbavila svých dvou nejvyvedenějších dcer. S jakou rozkoší a hrdostí potom navštěvovala paní Bingleyovou a vykládala o paní Darcyové, lze si snadno domyslet. Kéž by se - v zájmu její rodiny - dalo říct, že když se splnilo její vroucí přání a tolik jejích děvčat bylo dobře zaopatřeno, mělo to na ni ten žádoucí účinek, že se z ní stala nadosmrti rozumná, laskavá a vzdělaná paní, ale kdopak ví, třeba by si byl její manžel nezvykl, kdyby bylo rodinné štěstí na sebe vzalo tak neobvyklou podobu, a tak bylo dobře, že i nadále podléhala občas nervozitě a pošetilostem napořád.

Panu Bennetovi se po druhé dceři nesmírně stýskalo; náklonnost k ní ho vylákala z domova častěji, než by co jiného bylo dokázalo. Rád jezdil do Pemberley, a zvlášť tehdy, když ho vůbec nečekali.

Bingley s Jane setrvali na Netherfieldu pouze rok. Ukázalo se, že její matka a merytonské příbuzenstvo jsou takto příliš blízko i pro jeho dobromyslnou povahu a její laskavé srdce. Splnil pak nejvroucnější přání svých sester: koupil si panství v hrabství hned za Derbyshirem, takže Jane a Elizabeth krom jiných šťastných okolností ještě sídlily pouhých třicet mil od sebe.

Kitty měla nyní tu velkou výhodu, že pobývala většinou u jedné nebo druhé starší sestry. Prostředí, které zdaleka předčilo to, jež dosud znala, jí nesmírně prospělo. Nebyla tak nepoddajná jako Lydia, a když se vymanila z Lydiina vlivu a sestry se jí věnovaly a dohlížely na ni, zbavila se do jisté míry své ufnukanosti, hloupých nápadů a nepěkných zvyků. Samozřejmě že byla pečlivě chráněna dalšího neblahého Lydiina působení, a třebaže ji paní Wickhamová často zvala na návštěvu a slibovala jí bály a mládence, nepřipustil otec nikdy, aby jela.

Doma už teď zůstala jediná Mary, a ta byla nutně rozptylována ve své honbě za vzděláním tím, že paní Bennetová nedokázala být chvilku sama. Mary už nemohla tak utíkat před světskými zájmy, ale stále ještě horlila o mravnosti po každé návštěvě: jelikož ji však už netrýznilo srovnávání s půvabem jejích sester, podezíral ji otec, že se těm změnám podvoluje docela ráda.Zato Wickhama s Lydií se svatby jejích sester příliš nedotkly. On snášel se stoickým klidem vědomí, že Elizabeth musí nyní zvědět o jeho falši a nevděku vše, co jí snad až dosud zůstávalo skryto, a prese všechno, co se stalo, neztrácel naději, že by se Darcy dal pohnout k tomu, aby mu pomohl udělat kariéru a finančně ho zabezpečil. Z blahopřání, které poslala Lydia Elizabeth ke svatbě, vysvítalo, že alespoň jeho choť se takové naděje nevzdává. Dopis zněl:

Drahá Lízinko, přeji Ti všechno nejlepší. Miluješ-li pana Darcyho aspoň zpola lak jako já svého drahouška Wickhama, musíš být velmi šťastná. Teší mne, že budeš tak bohatá, a až nebudeš mít co na práci, doufám, že si na nás vzpomeneš. Wickham by se určité moc rád dostal ke dvoru, a já mám dojem, že na tom nebudeme jinančné tak, abychom se obešli bez výpomoci. Přijal by (...)

(......)