Jane Austenová
překlad: Eva Kondrysová

ROZUM A CIT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

36. kapitola

Za pár dní po tomto setkání oznámily noviny světu, že choť blahorodého pána Thomase Palmera šťastně přivedla na svět prvorozeného syna, a to byla novina nadmíru zajímavá a radostná přinejmenším pro okruh rodinných přátel, kteří o zmíněné skutečnosti stejně už byli informováni.

Událost, která tolik oblažila paní Jenningsovou, ovlivnila přechodně i její pravidelný program a v souvislosti s tím vnesla změnu i do života jejích svěřenek: hostitelka si přála trávit co nejvíc času u Charlotty, proto se tam odebrala, hned jak se ráno ustrojila, vracívala se až pozdě večer, a slečny Dashwoodovy na výslovné přání Middletonových trávívaly teď celé dny v jejich domě na Conduit Street. Bylo by jim lépe vyhovovalo setrvat aspoň dopoledne v domě paní Jenningsové, ale když na ně kdekdo naléhal, nemohly nevyhovět. Věnovaly tedy všechen čas lady Middletonové a oběma slečnám Steelovým, které po jejich společnosti sice nijak neprahly, přesto se jí ale procítěně dožadovaly.

Marianna s Elinor byly příliš inteligentní, aby se milostivé lady jevily jako žádoucí společnice, a slečny na ně žárlily jako na vetřelkyně do jejich hájemství, kde se podílejí na vlídném zacházení, které by si byly rády vyhradily jen pro sebe. Lady Middletonová se k Marianně i Elinor chovala vždy přezdvořile, ale sympatické jí nebyly. Nezahrnovaly ji ani děti lichotivým obdivem, a proto dospěla k názoru, že nemají dobré srdce, a jelikož rády četly, usoudila, že chtějí všechno satirizovat. Jak se tato vlastnost konkrétně projevuje, o tom měla představu pouze mlhavou, ale na tom nezáleželo. Takhle se to často říká a je to nálepka, která se komukoli lehce přišije.

Svou přítomností překážely jak lady Middletonové, tak Lucy: jedné překážely v nečinnosti a druhé v prosazování cílevědomých záměrů. Milostivá lady se před nimi hanbila nic nedělat a Lucy, jindy hrdá na to, jaké lichotky si dokáže vymyslet a uplatnit, se obávala, že jí kvůli tomu budou opovrhovat. Slečna Nancy se s jejich přítomností smiřovala ještě nejochotněji, a bylo by to chtělo jen málo, aby se smířila docela. Kdyby jí jen některá ze sester Dashwoodových vylíčila dopodrobna, jak to všechno bylo mezi Mariannou a panem Willoughbym, byla by to brala jako dostatečné odškodnění za to, že jim teď musí po obědě postoupit nejteplejší místečko u krbu. Jenomže jí žádná v tomhle nevyšla vstříc, přestože kolikrát před Elinor její sestru politovala a nejednou v Mariannině přítomnosti rozvíjela úvahy, jak nestálí bývají mladí kavalíři, nevysloužila si tím nic než lhostejný pohled v prvém případě a znechucený v druhém. Byly by si ji ale získaly i za nižší cenu: stačilo, aby ji škádlily kvůli doktorovi. Ale ani v tom jí žádná nevyšla vstříc, a pokud sir John obědval mimo dům, neslyšela od rána do večera třeba ani jedinou narážku, pokud si v tom směru laskavě neposloužila sama.

O vší této žárlivosti a nevraživosti neměla paní Jenningsová ani zdání: ta si myslela, že si děvčata spolu pěkně užijí, a svým mladým (...)

(......)