Jane Austenová
překlad: Eva Ruxová

ANNA ELLIOTOVÁ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XXIV

Kdo může být v pochybnostech o tom, co následovalo? Když si dva lidé vezmou do hlavy, že se vezmou, jsou si zcela jisti, že vytrvalostí prosadí svou, ať jsou sebechudší nebo sebeneopatrnější nebo ať je sebenepravděpodobnější, že by jeden druhého potřeboval k svému nejvyššímu blahu. Je to snad špatné morální poučení pro závěr, já však věřím, že je pravdivé; a jestliže se to podaří takovým lidem, jak by pak takový kapitán Wentworth a taková Anna Elliotová, kteří měli tu výhodu, že měli zralý rozum a věděli, co je správné, a měli jedno samostatné jmění, nedokázali překonat každý odpor? Ve skutečnosti mohli překonat mnohem víc, než s čím se setkali, neboť kromě nedostatku vlídnosti a vřelosti, bylo málo toho, co by je rmoutilo. – Sir Walter neměl námitek a Elizabeth neudělala nic horšího, než že se tvářila chladně a neúčastně. Kapitán Wentworth s pětadvaceti tisíci liber, který měl ve svém povolání tak vysokou hodnost, jakou mohly vydobýt zásluhy a činná služba, už nebyl nikdo. Uznat ho teď za hodna dvořit se dceři pošetilého marnotratného baroneta, který neměl dost zásad anebo rozumu, aby si udržel postavení, jež mu Prozřetelnost dala, a který mohl dát své dceři v současné chvíli jen malou část z podílu deseti tisíc liber, jejž musela pak dostat.Sir Walter, třebaže k Anně nechoval žádnou velkou lásku a necítil se polichocen ve své ješitnosti, aby byl nad tím opravdu šťasten, byl ve skutečnosti dalek toho myslit si, že je to pro ni špatná partie. Naopak, když viděl kapitána Wentworthe častěji, když ho znovu a znovu viděl při denním světle a když si ho dobře prohlédl, byl velmi překvapen jeho osobními přednostmi a cítil, že jeho vynikající hodnost je dostatečně vyvážena i vynikajícím vzhledem; a tohle všechno a k tomu ještě pěkně znějící jméno přimělo sira Waltera, aby si s velkým zalíbením připravil péro k vepsání sňatku do knihy cti.

Jediná osoba, jejíž citová reakce mohla budit vážnou obavu, byla lady Russellová. Anna věděla, že lady Russellová musí trochu trpět, když má prohlédnout pana Elliota a upustit od něho, a že musí podstoupit nějaký ten vnitřní zápas, aby se důkladně seznámila s kapitánem Wentworthem a spravedlivě ho ocenila. To však bylo to, co lady Russellová teď musila udělat. Musí dojít k poznání, že se mýlila, pokud šlo o oba; že se u jednoho i u druhého dala nesprávně ovlivnit zdáním; protože chování kapitána Wentworthe nevyhovovalo jejím názorům, příliš rychle usoudila, že ukazují na povahu nebezpečně prudkou; a protože se jí chování pana Elliota dokonale líbilo svou slušností a korektností, všeobecnou zdvořilostí a sladkou přívětivostí, příliš rychle je pokládala za jistý výsledek nejsprávnějších názorů a spořádaného ducha. Lady Russellové nezbývalo teď nic jiného než připustit, že se zcela mýlila, a zaujmout nové názory a chopit se nových nadějí.

Někteří lidé mají hbitý postřeh, schopnost přesně rozpoznat povahu, přirozený bystrozrak, jímž se krátce řečeno žádné zkušenosti jiných nemohou (...)

(......)