Jane Austenová

LADY SUSAN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

24

Paní Catherine Vernonová

pro Lady De Courcyovou

Churchhill

 

Drahá matko,

když jsem odesílala poslední dopis, nepředstavovala jsem si, že ono rozkošné vzrušení, které jsem prožívala, se tak rychle změní ve smutný opak. Můj smutek, že jsem Vám vůbec psala, nebude nikdy dostatečně velký. Kdo by však mohl předpokládat, co se stane?

Milá matko, veškerá naděje, jíž jsem se těšila před pouhými dvěma hodinami, je pryč. Hádka mezi Lady Susan a Reginaldem byla urovnána a vše je, jak bylo dřív. Jediná věc je na dobré cestě. Sir James Martin odjel. Na co se nyní můžeme těšit? Jsem opravdu zklamaná.

Reginald byl už jednou nohou ze dveří a měl připraveného koně. Kdo by si pomyslel, že by ještě k něčemu mělo dojít? Přibližně půl hodiny jsem očekávala, že odjede každou chvilku. Poté, co jsem Vám odeslala dopis, jsem zašla za panem Vernonem a hovořila s ním o celé záležitosti s tím, že hned vyhledám Frederiku, již jsem neviděla od snídaně. Potkala jsem se s ní na schodech a neuniklo mi, že pláče.

„Milá teto,“ řekla mi, „pan De Courcy odjíždí a vše je jen moje chyba. Určitě se na mě musíte zlobit, ale neměla jsem ani ponětí, že by to mohlo dopadnout takhle.“

„Drahoušku,“ odvětila jsem, „nemusíš se mi vůbec omlouvat. Měla bych naopak v duchu děkovat každému, kdo by pomohl nasměrovat mého bratra na cestu domů, protože vím, jak moc si ho otec přeje opět vidět. Ale co jsi vlastně provedla, že k tomu došlo?“

Tváře jí zčervenaly, když odpovídala: „Byla jsem tak nešťastná ze situace se Sirem Jamesem, že jsem hledala jakékoli řešení. Vím, že jsem provedla něco velmi špatného, ale nemáte ani tušení o mém trápení; a matka mi nakázala, abych o tom s Vámi ani se strýcem nikdy nemluvila a…“

„Takže jsi promluvila s mým bratrem, aby se do celé věci vložil,“ pokračovala jsem, abych ji ušetřila dalšího vysvětlování.

„Ne, ale napsala jsem mu dopis. Vstala jsem dnes ráno ještě před svítáním a strávila nad ním dvě hodiny. Když jsem dopsala, pomyslela jsem si, že stejně asi nebudu mít dost odvahy, abych dopis předala. Když jsem však šla po snídani zpátky do pokoje, potkala jsem pana De Courcyho na chodbě. Věděla jsem, že vše závisí právě na tom jediném okamžiku, a rychle mu dopis podala. Byl tak duchapřítomný, že si ho okamžitě vzal. Neodvážila jsem se mu ani podívat do očí a hned jsem utekla. Měla jsem takový strach, že jsem mohla stěží dýchat. Milá teto, ani netušíte, jak hrozné neštěstí mě potkalo.“

„Frederiko,“ odpověděla jsem, „měla jsi mi dávno říct o svých strastech. Našla bys ve mně přítelkyni, která je vždy ochotna pomoci. Máš pocit, že bychom se se strýcem zachovali k tvým problémům hůře než můj bratr?“

„O vaší laskavosti jsem nepochybovala,“ pronesla a opět se zarděla, „ale myslela jsem si, že pan De Courcy dokáže matku přesvědčit. Mýlila jsem se však. Velice se pohádali, a proto odjíždí. Matka mi to nikdy neodpustí a teď na tom budu ještě hůř než předtím.“

„To určitě ne,“ odvětila jsem. „V tomto případě nemůže ani zákaz (...)

(......)