Jindřich Šimon Baar

HANÝŽKA A MARTÍNEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XII.

Selka Králová šla o hromnicích z kostela, nesla si posvěcený sloupek voskový v náručí a tuze pospíchala. "Ty máš stále flandu v kole, počkej na mne," zavolala na ni Kliková a pospíšila si, aby ji dohonila.

"Nediv se, divče zlatá," usmála se Marjánka,"víš, že nemám děvku, a tak jsem na všecko sama."

Vždyť ti roste Hanýžka a ta je, budiž ke všemu mohu na ní oči nechat, jak se ke všemu šikovně staví, jen jen jí ručičky hrajou."

"Ale když je to přece jenom dítě," přijímala i odmítala chválu Králová, "a pomáhá víc muži než mně. Říkám, že měla být chlapcem," povzdychla si selka upřímně.

"Co bys vzdychala! Vždyť ještě můžete mít chlapců jako kuželek. Vidíš, já bych zas ráda měla nějakou chůvičku, ale to najdu v lese pod kamenem vždycky jen hlavatého kluka."

"Když si v tom nemůžeme poroučet, říká Kristýnka," usmála se poznovu Králka a vzpomněla si v duchu na Šmídovu ženu, kde asi se toulá a deklamuje-li tam jako v Klenčí. Až se jí zastesklo v té chvíli a odmlčela se.

"Abych nezapomněla, proč jsem na tebe volala! To víš, že chlapci mají u nás herberk, říkali vaší Hanýžce, aby s nima chodila za svatou Dorotu, ale ta se tě bojí, že by ses vadila. Tak jsem jí slíbila, že se za ni přimluvím."

"Copak tě to napadá," utrhla se hned Králová prudce, "za nic na světě ji nepustím."

"Šli by jenom po známých. Nekažme dětem radost, vždyť jsme také chodily, když jsme stály v jejich věku."

Nenene," třepala rukou Marjánka, "darmo by se zvětřila, ona je tak dost do světa, najdi si jinou."

"Když on náš Martínek si postavil hlavu, že s jinou nepůjde, protože žádná neumí tak zpívat."

"To se podívejme na kluka! Teď teprve Hanýžka se nesmí ani hnout."

"Tak ši ji dej za sklo," rozhněvala se Kliková, "aby jí neubylo. Nevídáno! Naposled ti bude náš Martínek špatný!"

Nepustím ji s nikým, vím, co dělám," omlouvala se Králová.

Ale sousedka se urazila, nadmula se jako pávice a beze slova zamířila přes náměstí rovnou k domovu.;,Má těch děvčat jako žab v rybníce. Bude jednou ráda, kdyby některou náš chlapec vyvedl. Ale pýcha jí posedla. Zdvihá nos jako pravá královna," bručela si ještě doma, když svlékala sváteční šaty a ukládala hromničku do truhly v komoře. Ale jak se vrátila v půvědkových šatech do světnice, hned si postěžovala muži:

"Tak si jen pomysli, říkala jsem Králce, aby nechala tu jejich okatou žábu chodit s doroťáky, že náš Martínek s jinou nechce jít, ale měls ji vidět, jak se na mě utrhla."

"Tak?" vykřikl hned Klika, "dobře! Kdepak je Martínek?" Běžel hned ke dveřím, otevřel je dokořán a zavolal: "Martine, hned sem pojď!"

Chlapec právě krmil králíky a pároval je. Ale jak zaslechl otce, vyletěl z chlíva jako střela a upaloval do světnice.

"To ti povídám," hrozil mu otec pěstí, "kdyby si Královic Hanýžka klekla na kolena a prosila, aby směla s vámi chodit za svatou Dorotu, odkopneš ji, protože její máma odkopla tebe."

"Ale já s jinou nepůjdu," zamračil se Martínek. "Tak tedy nepůjdeš, už jsem řekl," ukončil hovor (...)

(......)