Jindřich Šimon Baar

HANÝŽKA A MARTÍNEK
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VI.

Pan administrátor Faster připravil letošní zimy své osadě veliké překvapení a ukazoval jim je kousek po kousku. Když se sešli osadníci na první roráty, tonul celý kostel ve tmě, jenom věčná lampa mrkala před hlavním oltářem a pak u veliké zpovědnice pod kruchtou hořela vosková svíčka, na níž si sousedi i sousedky napalovali sloupky, aby viděli na modlitby. Písničky uměli zpaměti. Přespolní, nesvítil-li měsíc, nosili si lucerny, které nechali hořet i při rorátech, takže v chrámové lodi bývalo světlo jako ve dne. Na hlavním oltáři se rozsvěcovalo šest svíček jako v neděli a mimo to ještě hořela svíčka na nízkém svicínku u polštáře s knihou, aby mohl kněz dobře, pohodlně čísti mši svatou.

Na věži už odsezváněli, pan regenschori Eisenhut už pokašlával za varhanami a vytahoval nejhlučnější rejstříky, aby preludium prvních rorát znělo co nejslavněji, když konečně vyšel Makasuc Martin ze sakristie a počal rozsvěcovati hlavní oltář. Rozsvítil tři svíčky na straně epištolní, tři na evangelijní, kontury velikého, barokního oltáře vystoupily ze tmy, svatí patronové čeští v nadživotní velikosti zjevili se mezi točenými i hladkými sloupy, ale uprostřed před obrazem svatého Martina, copak to tam stojí letos nového? Kostelník už obchází oltář a rozsvěcuje ve dvou obloucích napíchané lampičky, naplněné čistým máslem až po okraj, a teď už zřetelně všichni vidí pod levým obloukem vznášet se archanděla Gabriela s lilií v ruce a proti němu napravo ve věnci světel klečí Panna Maria, jako živá, jen jen promluvit: "Aj, já děvka Páně!"

Než se osadníci vzpamatovali, už cinkal zvonek u sakristie, už hřmějí varhany, celý vodopád líbezných zvuků v nových a nových obměnách valí se přes zábradlí kruchty, letí kostelem, přímo k oltáři, vzhůru ke stropu i dolů do lodi, všecko volá: "Ejhle, Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním," náhle zase tichne, jako by uťal, na nejnižším stupni oltářním klečí páter Faster a hlasem jako zvon volá: "Anděl Páně zvěstoval Panně Marii," všichni mu se stejným nadšením odpovídají: "a ona počala z Ducha svatého," a všem se zdá, že ten anděl na oltáři skutečně letí, Panna Maria že se pohybuje, a sotvaže se domodlili pozdravení andělské, hned zase na kůru zaduněl pedál a současně celý kostel jásavě zazpíval:

 Hlásej, písni veselá,
 čest, Maria, tobě!
 Pán Bůh poslal anděla
 v mládence podobě.
 

A zase se zdá, že i ten anděl i Panna Maria oživli, žluté plaménky na svíčkách i lampičkách kroutí se a poskakují, po oltáři míhají se světla i stíny, malí andělíčkové rozlétlí po římsách kazatelny i malých oltářů třepají křidélky radostí, že jim přibyl tak silný anděl, jakým je bez odporu každý archanděl, a zdá se, že volají společně s lidmi:

 Již se vesel, člověče,
 v srdci poskoč směle,
 zazpívej píseň slavnou
 k chvále Spasitele.
 

Než se kdo naděje, už je po prvních rorátech, slavných a zpívaných. Nesměle vstává zimní den a skleněnými tabulkami, malými, šestihrannými, zasazenými do olova, dívá se do chrámu, (...)

(......)