XIX. Hračka chudého
Chci vám
povědět o nevinném vyražení. Je tak málo zábav, které by nebyly
hříšné!
Až vyjdete zrána s určitým úmyslem zevlovat
po silnicích, naplňte si kapsy malými vynálezy po sou -- jako třeba
plochý kašpar, jímž pohybuje jediná nit, kovář bušící na kovadlinu, jezdec
s koněm, jehož ocas je píšťalkou -- a u krčem, pod stromy, dejte
je darem neznámým a chudým dětem, s nimiž se setkáte. Uvidíte, jak jejich
oči se nesmírně rozšíří. Zpočátku neodváží se to vzít;
budou pochybovat o svém štěstí. Pak jejich ruce rychle uchopí dárek a ony
prchnou jako kočky, které jdou sníst daleko od vás kousek, jejž jste jim
dali, naučivše se nedůvěřovat člověku.
U cesty, za mříží rozsáhlé zahrady, na
jejímž konci svítila v slunci bělost hezkého zámečku, stálo krásné a
svěží dítě, oděné tím venkovským oděvem, tak plným
koketerie.
Přepych, bezstarostnost a zvyk vidět
kolem sebe stále bohatství, to vše činí ty děti tak hezoučkými,
že by se mohlo myslit, že jsou z jiného těsta než děti středních
vrstev nebo (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky