XXIV. Záměry
Pravil sám k
sobě, procházeje se ve velikém opuštěném parku: “Jak by byla krásná v
složitém a nádherném dvorním kostýmu, sestupujíc atmosférou krásného
večera po mramorových stupních paláce, proti velikým trávníkům a
bazénům! Vždyť má od přírody vzezření princezny!“
Později, jda po ulici, zastavil se
před krámem s rytinami a naleznuv v deskách rytinu, zobrazující tropickou
krajinu, pravil si: “Ne! Nechtěl bych mít její drahý život v paláci. Tam
bychom nebyli
doma. Ostatně na těch zdech, posetých zlatem,
nebylo by ani místa, kam zavěsit její obraz; v těch slavnostních
galeriích není koutku pro intimnost. Rozhodně,
zde by bylo nutno
žít, abych se mohl oddat snu svého života.“
A všecek pohřížen v pozorování detailů
na rytině, pokračoval v mysli: “Na břehu moře, hezká
dřevěná chaloupka, obklopená všemi možnými těmi bizarními a
lesklými stromy, jejichž jména jsem zapomněl..., v ovzduší opojná,
nevylíčitelná vůně..., v chýši silný růžový a pižmový
parfum..., dále, za naším panstvíčkem, vršky stožárů, kolébaných
dutím moře..., kolem nás, za komnatou, ozářenou růžovým
světlem, přidušeným záclonami, vyzdobenou čerstvými rohožemi a
opojnými květinami, vzácnými křesly portugalského rokoka, (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě