Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH TŘETÍ

Jedna zamilovaná paní přiměje pod rouškou zpovědi a nejčistšího svědomí velezbožného mnicha, aby jí nevědomky dělal kuplíře.

 

Pampinea již mlčela a většina přítomných chválila odvahu a obezřetnost podkoního jakož i králův důvtip, když tu se královna obrátila k Filomeně a přikázala jí, aby pokračovala. Filomena se jala roztomile vyprávět.

Zamýšlím vám vyprávět o jedné taškařici, kterou vskutku provedla jedna krásná paní jednomu přísnému řeholníkovi a která se musí tím více líbit každé světské osobě, protože tito fráteři, kteří většinou patří k těm nejpitomějším lidem neotesaných mravů a chování, mají za to, že všemu rozumí a že dovedou všechno lépe než jiní, ačkoli jsou daleko pod ostatními, neboť si pro svou ubohost netroufají probíjet se životem na vlastní pěst a hrnou se tedy jako prasata všude, kde bez práce dostanou najíst. Budu vám, líbezné paní, vypravovat o tom příběh nejenom z té příčiny, že chci vyhovět příkazu, nýbrž také proto, abych vás upozornila, že řeholníci, jimž my, lehkověrné, někdy až přespříliš důvěřujeme, mohou být a někdy také jsou přelstěni při troše vtipu nejenom muži, ale i některou z nás.

Neuplynulo ještě mnoho let od té doby, co v našem městě, kde je více šalby než lásky či víry, žila jedna urozená paní, kterou příroda obdařila a ozdobila krásou a způsoby, vznešeností mysli a důvtipem více než kteroukoli jinou ženu. Nepovím vám však ani jméno její, ani jméno jiné, jež patří do tohoto příběhu, i když je znám; žijí totiž ještě někteří lidé, jimiž by mohli potom ti druzí opovrhovat, ačkoli by se to mělo přejít smíchem.

Ona paní byla bez ohledu na svůj vznešený původ provdána za pouhého vinaře a nemohla ze své duše vymýtit pohrdání k němu, neboť soudila, že žádný člověk nízkého původu, i kdyby byl sebebohatší, není hoden urozené paní; a když pak ještě viděla, že její muž přes všechno svoje bohatství nedovede než roztřídit vlnu, chystat osnovu nebo hádat se s pradlenou o přízi, usmyslela si, že na žádný způsob nebude trpět jeho objetí, leda tehdy, kdyby mu je zhola nemohla odepřít, a že si pro své uspokojení najde někoho, kdo si jí zaslouží víc než vinař. I zamilovala se tedy do jednoho velmi čackého muže středního věku a zamilovala se do něho tak, že když ho některého dne nespatřila, byla potom celou noc z toho mrzuta.

Onen čacký muž to však nepostřehl, a proto se o ni nestaral, a ona zase, protože byla velmi obezřelá, neodvažovala se ani poslat mu po nějaké ženě vzkaz, ani poslat mu v listě o tom zprávu, ježto se bála nebezpečí, které by jí z toho mohlo vzejít. Všimla si však, že se onen muž hodně stýká s jedním mnichem, který byl sice velmi hloupý a tlustý člověk, nicméně vedl přesvatý život a skoro u všech lidí požíval pověsti výtečného muže.

Usoudila, že by z něho mohl být nejlepší prostředník mezi ní a jejím milencem, a když si promyslila způsob, jak to všechno zařídit, vydala se v příhodné chvíli do kostela, dala si ho zavolat a řekla mu, aby byl tak laskav a vyzpovídal ji.

(...)

(......)