Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH DESÁTÝ

Mnich Cipolla slíbí vesničanům, že jim ukáže péro z křídla archanděla Gabriela; když však najde místo péra uhlí, namluví jim, že je to ono uhlí, na němž byl pečen svatý Vavřinec.

 

Když každý ze společnosti uspěl se svým příběhem, seznal Dioneo, že je na něm, aby začal vyprávět. Nečekal proto na zvláštní vyzvání, přikázal, aby mlčeli ti, kteří ještě vychvalovali Guidův břitký vtip, a spustil:

Ačkoli mám, rozkošné paní, výsadu mluvit o tom, co se mi líbí nejvíce, nezamýšlím se dnes odchýlit od látky, o níž jste tak obratně vyprávěly; půjdu ve vašich stopách a povím vám, jak zchytralou a hbitou výmluvu si našel jakýsi mnich svatého Antonína, aby unikl hanbě, kterou mu uchystali dva mladíci. Podíváte-li se na slunce, jež stojí ještě uprostřed oblohy, nebude se vám příběh zdát dlouhý, neboť mám-li jej ukončit, jak náleží, musím vyprávět poněkud zeširoka.

Certaldo, jak jste možná slyšeli, je městečko ve Val d'Elsa a je to místo v našem kraji, v němž vždy - ačkoli je maličké - bydleli urození a zámožní lidé. Do něho docházel po dlouhá léta jeden z bratří svatého Antonína, jenž slul Cipolla, a sbíral tady od hlupáků almužny, protože zde vždy nalézal dobrou pastvu; byl tu snad stejně rád vídán jak ze zbožnosti, tak vzhledem k svému jménu - Cipolla přece znamená cibule a v tomto kraji se rodí cibule proslulá po celém Toskánsku.

Tento fráter Cipolla byl malé postavy, nazrzlého vlasu a veselé tváře; byl to nejvypráskanější lišák na světě a mimoto tak výtečný a pohotový mluvka - ač neměl žádné vědomosti -, že by ho byl každý, kdo ho neznal, považoval nejenom za velikého řečníka, ale byl by řekl, že je to sám Cicero nebo Quintilián. Všech lidí v kraji byl buď kmotrem, nebo přítelem, nebo oblíbencem.

Nuže tento Cipolla přišel podle svého zvyku jednoho dne měsíce srpna do Certalda, a když za nedělního rána šli všichni dobří mužové a ženy z okolních míst na mši do farního kostela, předstoupil před ně, když se mu zdálo, že nadešla příhodná chvíle, a pravil.

"Pánové a paní, jak víte, je vaším zvykem posílat každý rok chudáčkům pana barona svatého Antonína něco zrní a něco potravin; ten posílá málo, onen mnoho, každý podle toho, jak může a jak je zbožný, aby mu blahoslavený svatý Antonín ostříhal osly, voly, prasata a ovce. A kromě toho jest vám platiti, zvláště těm, kteří jsou zapsáni v naší družině, malý dloužek, který se platí jednou do roka, pročež mě pan opat, můj představený, poslal, abych ty věci sebral; po třetí hodině odpolední tedy, až uslyšíte zvonit, přijdete sem před kostel, kde podle starého zvyku vyslechnete kázání a budete líbat kříž; mimoto však vám z obzvláštní laskavosti ukáži - neboť vás všechny znám jako velmi oddané ctitele pana barona svatého Antonína - jeden přesvatý a přelíbezný ostatek, který jsem kdysi já sám přivezl ze svatých zemí ze zámoří. Je to péro z křídel svatého Archanděla, jež ztratil ve světnici Panny Marie, když k ní přišel s poselstvím z Nazaretu."

Promluvil takto, odmlčel se a vrátil se (...)

(......)