Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH DESÁTÝ

Jedna Sicilanka mistrovsky obere jakéhosi kupce o to, s čím přišel do Palerma. Kupec se po nějakém čase do Palerma opět vrátí, předstírá, že má ještě více zboží, než měl předtím, vypůjčí si od Sicilanky peníze a zanechá ji za to vodu a koudel.

 

Ani se nemusíte ptát, jaký smích vyvolala mnohá místa královnina příběhu. Každé paní od přílišného smíchu vstoupily nejméně tucetkrát slzy do očí. Ježto však byl příběh u konce, pravil Dioneo, jenž věděl, že je řada na něm:

Půvabné paní, je dobře známo, že každému se tím více líbí nějaká lest, čím obratněji je jí oklamán vychytralý podvodník. A proto vám zamýšlím vyprávět jeden příběh, který se vám bude určitě líbit více než příběhy předchozí, i když uznávám, že jste zde vyprávěly překrásné věci. Z těch mužů a žen, o nichž jste zde vyprávěly, nebyl totiž nikdo přelstěn tak, jako byla přelstěna jistá žena, ačkoli to byla mistryně v šalbách.

Ve všech přímořských krajích, kde jsou přístavy, bývalo - a snad dodnes ještě je - zvykem, že všichni kupci, kteří v nich přistanou se svým zbožím, dají zde své zboží vyložit a složí je do skladiště, jemuž se v mnoha místech říká celnice a které spravuje buď obec, nebo vladař toho kraje. Odevzdají správcům skladiště seznam všeho svého zboží a jeho cenu, načež je jim přidělena místnost, do níž své zboží složí a uzavrou na klíč. Jmenovaní celníci zapíší do celní knihy na kupcův účet veškeré jeho zboží a kupec jim pak platí buď za všecko skladované zboží, nebo za tu část, kterou z celnice odebral. Z této celní knihy pak velmi často čerpají zprostředkovatelé zprá o množství a jakosti uloženého zboží, jakož i o tom, kdo jsou ti kupci, jimž zboží náleží, a když se naskytne příležitost, uzavírají s nimi pak směny, výměny i prodeje či jiné obchody.

Stejně tak jako v mnoha jiných místech udržoval se tento obyčej i v sicilském Palermu, kde bývalo a ještě je i mnoho žen vynikajících nejen krásou, ale i nepoctivostí; kdo je nezná, mohl by je dokonce považovat za vznešené a velepočestné paní.

Ježto pak se zabývají nikoli tím, jak by oholily, nýbrž jak by odřely člověka o všecko, vyhlédnou si vždy nějakého cizího kupce, hned se z celní knihy přesvědčí o tom, co tam má zapsáno a jakou má jeho zboží cenu, načež se snaží roztomilým a líbezným chováním a přesladkými slovy přilákat takového kupce a zapříst ho do svých milostných osidel. Mnoho kupců již tímto způsobem upadlo do jejich sítí a ony ženy je připravily často o pěknou část jejich zboží, ba někdy i o všecko. Někteří tu dokonce nechali nejen zboží, ale i loď, maso a kosti - tak znamenitě a jemně vládla bradýřka břitvou.

Nuže, není tomu ještě tak dávno, co tam byl vyslán svými pány jeden náš mladý Florenťan jménem Niccolo da Cignano, ačkoli mu říkali Salabaetto. Připlul tam s tolika vlněnými látkami, jež mu byly po trhu v Salernu, že mohly mít cenu pěti set zlaťáků. Když zaplatil poplatky celníkům, složil látky do skladiště, a nespěchaje příliš s tím, aby se jich zbavil, vydal se za zábavou na (...)

(......)