Giovanni Boccaccio
překlad: Radovan Krátký

DEKAMERON
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

PŘÍBĚH PÁTÝ

Calandrino se zamiluje do lehké holky, načež mu Bruno udělá amulet, kterým se stačí holky jen dotknout a ona půjde za Calandrinem jako ovečka. Calandrina však při tom přistihne manželka a on má s ní pak přetěžkou a mrzutou hádku.

 

Když Neifile dovyprávěla svůj nedlouhý příběh, který společnost přešla bez přílišného smíchu a poznámek, obrátila se královna k Fiammettě a přikázala jí, aby pokračovala. Fiammetta vesele odvětila, že to ráda učiní, a začala vyprávět:

Urozené paní, jak jistě asi víte, nebylo ještě nikdy o něčem tolik povezeno, aby se o tom nedalo říci ještě více zajímavého, jen když si ten, kdo chce mluvit, dovede k tomu vybrat patřičné místo a čas. A proto uvážím-li, proč jsme tady (totiž abychom se radovaly a kratochvilně povyrážely a pro nic jiného), myslím, že všechno, co nám může radost a kratochvíli skýtat, je tu na svém místě. A třebaže se o tom už tisíckrát mluvilo, hovořit o tom znovu musí jen působit potěšení.

Vyprávěli jsme si tu o Calandrinových činech už několikrát - ježto však jsou všechny žertovné, jak tu před chvílí řekl Filostrato, opovažuji se přidat vám k těm předchozím ještě jeden příběh; kdybych se chtěla nebo kdybych se byla bývala chtěla odchýlit od skutečnosti, byla bych jej dovedla sestavit a vyprávět s jinými jmény, ale odklon od pravdy při vyprávění věcí, jež se skutečně staly, připravuje posluchače o zábavu, a proto vám příběh povím, opírajíc se o svrchu uvedené důvody, přiměřeným způsobem.

Náš občan a bohatý muž Niccolo Cornacchini měl kromě jiných majetků i usedlost v Cameratě, kde si dal postavit důstojný a pěkný zámeček, a domluvil se s Brunem a Buffalmaccem, že mu jej celý vymalují. Ti vzali s sebou ještě Nella a Calandrina, protože bylo mnoho práce, a pustili se do díla.

V zámečku bylo sice v některých světnicích lůžko a jiné potřebné věci, nicméně přebývala tam pouze stará služebná jakožto správce domu; a protože tu už žádná jiná rodina nebydlela, míval syn řečeného Niccoly, jenž se jmenoval Filippo a byl mladý a neženatý, ve zvyku přivést si sem občas nějakou ženskou pro své potěšení, pozdržet se tu s ní den či dva a pak ji poslat pryč.

Tak se také jednou stalo, že si sem přivedl jednu, jež se jmenovala

Niccolosa; jakýsi darebák jménem Mangione ji vydržoval v jednom domě v Amaldoli a půjčoval ji k jízdě.

Niccolosa byla hezké postavy, dobře oblečená a na to, čím se zabývala, velmi způsobná a hezkého chování. Jednoho dne vyšla kolem poledního ze světnice jen tak v bílé spodničce s vlasy obtočenými kolem hlavy a šla si umýt ke studni na dvoře zámečku ruce a obličej. Tu se stalo, že sem přišel i Calandrino pro vodu a přátelsky ji pozdravil.

Niccolosa mu odpověděla a začala si ho prohlížet, ovšem proto, že Calandrino byl pro ni nový člověk, a ne z nějakého zalíbení. Calandrino si zase začal prohlížet ji, a protože se mu zdálo, že je hezká, jal se shánět záminku, aby se hned nemusel vrátit s vodou k přátelům.

Ježto však Niccolosu neznal, neosmělil se ji oslovit a (...)

(......)