David Brin

POŠŤÁK
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

9

BUENA VISTA

Pracovníci Cyclopsu mu řekli, že na sever od Corvallisu je státní dálnice rozbitá a nepříliš bezpečná, a tak se Gordon vydal po okresce, která vedla souběžně kousek dál na západ. Výmoly a nerovnosti jeho postup zpomalovaly, takže musel obědvat v rozvalinách města Buena Vista.

Bylo pořád ještě dost časné odpoledne, ale kupily se mraky a ulicemi plnými trosek táhly roztrhané cáry mlhy. Shodou okolností se právě toho dne v parku uprostřed vylidněného města sjeli okolní farmáři na trh. Gordon si s nimi povídal, zatímco si pochutnával na chlebu se sýrem, který vytáhl ze sedlové brašny.

 

"Ty státní silnici tady u nás nic není," vrtěl udiveně hlavou jeden z místních. "Voni ty páni profesoři semka asi moc nepřídou. Voni toho tolik nenacestujou jako třeba vy, pane Krantz. Asi se jim v hlavě přehodily ňáký ty drátky," zakřenil se vlastnímu vtipu.

Gordon se nezmínil, že mu plán cesty zpracoval sám Cyclops. Poděkoval chlapíkovi, vrátil se ke svým sedlovým brašnám a vytáhl mapu, kterou dostal.

Byla pokryta impozantní sítí počítačové grafiky a vyznačovala úhledně vyvedenými symboly trasu, po níž měl při ustavování poštovních spojů v severním Oregonu postupovat. Řekli mu, že je to ta nejefektivnější a že se současně vyhýbá nebezpečným místům, jako jsou oblasti, kde neplatí žádný zákon, nebo radioaktivnímu pásmu kolem Portlandu.

Gordon si promnul vousy. Čím déle mapu studoval, tím větší podiv v něm vyvolávala. Cyclops musel vědět, co dělá, a přece jemu ta klikatá trasa připadala jako cokoli jiného, jen ne optimální cestovní plán.

Proti své vůli začínal mít dojem, že ho má tahle trasa od směru jeho cesty spíše odvádět, spíše ho zdržet než mu ušetřit čas.

Ale proč by Cyclops chtěl něco takového dělat?

Že by měl pošťák v úmyslu překážet mu v jeho díle, toho se přece superpočítač nemusel obávat. A Gordon už teď ovládal postup, jak takové obavy překonávat… Bylo třeba zdůrazňovat, že Obnovené Spojené státy se do místních záležitostí vůbec nehodlají vměšovat. A vypadalo to, že mu Cyclops v tomhle věří.

Gordon mapu složil. Počasí se měnilo, mraky klesaly níž a zamlžovaly už vrcholky pobořených domů. Prašnými ulicemi se táhly chuchvalce mlhy a vířily mezi ním a nedotčenou skleněnou tabulí ve výloze prázdného obchodu. Vzpomněl si náhle velmi živě na jiné okenní tabulky, které nejasně spatřil skrze drobné mžení.

Umrlčí hlava… Rozšklebená lebka pošťáka, prostupující odrazem mé vlastní tváře.

Při další asociaci se otřásl. Mlžné páry mu připomněly odpařování hluboce podchlazených plynů, odraz jeho vlastní tváře v ledové skleněné stěně, když se setkal s Cyclopsem, a ten podivný pocit, který měl, když se díval na řady signálních žároviček, které blikaly ve složitém, ale vždy znovu a znovu opakovaném obrazci…

Opakovaném.

Náhle ho v zádech strašně zamrazilo.

"Ne," zašeptal, "Pane Bože, prosím!"

Zavřel oči a pocítil téměř nepřekonatelnou potřebu přehodit myšlení na nějakou jinou kolej, myslet na počasí, na pohlednou zvídavou Denu nebo na hezkou malou Abby v Pine View, na cokoli, jenom ne na…

"Ale kdo by něco takového dělal?" zaprotestoval nahlas. "Proč by to dělali?"

Zdráhavě si uvědomoval, že ví proč. Byl přece odborník na ten nejsilnější důvod, z něhož lidé lžou.

Připomněl si zčernalé trosky za Domem Cyclopsu a začal přemítat, jak by bylo možné, aby technici dokázali to, co se jim podle jejich tvrzení podařilo.

Už skoro dvě desetiletí neuvažoval o fyzice a o tom, čeho se technikou dá nebo nedá dosáhnout. Všechny ty roky byly vyplněny zápasem o přežití – a také nepomíjejícími sny o zaslíbeném místě obnovy. Neměl na to, aby odhadl, co je nebo není možné.

Musí ale zjistit, je-li jeho šílené podezření pravdivé. Neusne, dokud to nebude vědět najisto.

"Promiňte," zavolal na jednoho z farmářů. Chlap na něj v úsměvu vycenil prořídlé zuby a s pokývnutím hlavy k němu přikulhal.

"Co pro vás můžu udělat, pane inspektor?"

Gordon ukázal na jeden bod na mapě. Vzdušnou čarou to od Buena Visty nemohlo být dál než deset mil. "Tohle místo, Sciotown – víte, kudy bych se tam dostal?"

"No bodejť, šéfe. Když si pospíšíte, můžete tam bejt eště dneska večer."

"Já si pospíším," ubezpečil ho Gordon. "To si pište, že si pospíším!"