Michail Bulgakov

MISTR A MARKÉTKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

(28) POSLEDNÍ DOBRODRUŽSTVÍ DLOUHÁNA KOROVJEVA A KOCOURA KŇOURA

Nikdo nedovede s určitostí říct, zda vyděšení nájemníci začarovaného domu v Sadové ulici skutečně zahlédli tři temné postavy, nebo zda se jim to jen zdálo. Stejně tak nikdo nedokáže uhodnout, kam mířily. Nevíme ani, kde se rozdělily, pouze víme, že asi čtvrt hodiny po požáru se vynořil u skleněných lítacích dveří přepychového obchodu na Smolenském rynku, kde se prodávalo jen za dolary, dlouhán v kostkovaném obleku a s ním mohutný černý kocour.

Kostkovaný rozrážel dav a prodíral se ke dveřím, kde mu zastoupil cestu vrátný, vyzáblý mrňous, tvářil se krajně nepřátelsky a vybafl podrážděně:

„Kocouři sem nesmí!"

 „Pardon," namítl křaplavě dlouhán a přiložil si žilnatou ruku k boltci, jako by nedoslýchal, „o jakých kocourech to mluvíte? Kde vidíte jaké kocoury?"

Vrátný vykulil oči. A nebylo divu: kocour, který se až do této chvíle otíral kostkovanému o kalhoty, zmizel a za dlouhánovými zády vystrkoval hlavu tlusťoch v roztřepené čepici, s kocouři vizáží, a hrnul se rovnou do obchodu. V náručí pevně svíral vařič. Tenhle podivný párek se mizantropickému vrátnému nechtěl líbit.

„U nás prodáváme jenom za dolary," zachraplal a oči mu pod huňatým, jako od molů vyžraným prošedivělým obočím podrážděně jiskřily.

 „Milý zlatý," zadrnčel kostkovaný a oko za rozbitým skřipcem mu zablesklo, „jak víte, že nemám dolary? Soudíte snad lidi podle obleku? To nikdy nedělejte, vážený kustode. Nebo se můžete setsakramentsky splést. Přečtěte si ještě jednou pozorně přiběh proslulého kalifa Harún-al-Rašida. Ostatně nechme ten přiběh zatim stranou. Abyste věděl, budu si na vás stěžovat vašemu vedoucimu a prozradim mu takové věci, že chtě nechtě opustite své misto mezi skleněnými litacimi dveřmi."

 „Kdovi, třeba mám vařič plný dolarů," vmisil se popuzeně do hovoru kocourovitý a cpal se do obchodu.

Za nimi se tlačili a nadávali lidé. Vrátný zpražoval podivnou dvojici nenávistným a přitom neklidným pohledem a nakonec ustoupil stranou. Naši přátelé se ocitli uvnitř. Nejdřiv se rozhlíželi a pak Korovjev prohlásil zvučným hlasem, že ho bylo slyšet po celém obchodě:

„Krásný obchod! Skvělý obchod!"

Kupujici se překvapeně otáčeli od pultů, třebaže tu bylo co chválit: v regálech se pestřily stovky roli kartounu všech barev a za nimi se kupily štůčky hedvábi, šifónu a vlněných látek na fraky a smokinky. Dál, kam až oko dohlédlo, stály vyrovnané regály s krabicemi bot a několik občanek sedělo na nizkých stoličkách, na pravé noze starý obnošený škrpál a na levé novou lakovou lodičku, a soustředěně poklepávaly podpatkem do koberečku. Kdesi v dalšich prostorách obchodu zpivaly a vyhrávaly gramofony.

Korovjev a Kňour mijeli všecky ty lákavé věci a zamiřili rovnou k lahůdkářskému pultu, který sousedil s oddělenim cukrovinek a cukrářských výrobků. Bylo tu volněji, ženy v šátcich i baretech zde neobléhaly pulty jako v odděleni látek.

Před lahůdkářským pultem stál malý hranáč, dokonale (...)

(......)