Michail Bulgakov
překlad: Alena Morávková

DON QUIJOTE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Šestý obraz

Den. Síň vévodského paláce.

VÉVODA (vejde): Všichni ke mně!

Seběhne se vévodova družina.

Zanedlouho zavítá do našeho zámku host. Není to nikdo jiný než pomatený hidalgo, který si říká Don Quijote de la Mancha. Přijměte ho se všemi poctami a nikdo ať nedá v nejmenším najevo, že jde o hru. (MAJORDOMOVI.) Žádám vás, (DOKTORU AGUEROVI.) a vás také, abyste se odebrali na zámek ležící za městem a připravili všecko k slavnostnímu přijetí nového guvernéra. Chci tento úřad nabídnout zbrojnošovi. Řekněte mu, že se nalézá na ostrově Baratárie. My s vévodkyní tam za pár dní přijedeme, abychom se podívali na jeho bláznovské kousky.

MAJORDOM: K službám, Vaše Jasnosti.

DOKTOR AGUERO s MOJORDOMEM a několika pážaty odcházejí. Zůstane jen DUEŇA RODRIGUEZOVÁ a ještě několik dueň a pážat. Ozve se zvuk rohů. Vchází VÉVODKYNĚ a předává pážeti sokola. Za ní vchází DON QUIJOTE a SANCHO.

VÉVODKYNĚ: Vítejte v našem zámku, rytíři Done Quijote. Jen vstupte.

DON QUIJOTE (u dveří): Až po vás, Vaše Jasnosti.

SANCHO vejde první.

Velkodušná paní, odpusťte tomu nevzdělanci.

VÉVODKYNĚ: Nevadí, rytíři. Jeho prostoduchost a bezprostřednost působí roztomile.

VÉVODA: Rád vás vidím. Dostane se vám přijetí, jaké se sluší rytíři.

DON QUIJOTE: Je mi ctí, Vaše Jasnosti. (SANCHOVI.) Jestli mi uděláš ostudu, useknu ti hlavu, ty věčný osle a kašpare.

SANCHO: Dělám snad něco špatně, pane? Slibuju vám, že se budu chovat, jak nejlíp umím, a jestli se někdy spletu, nebude to, věřte mi, má vina.

DON QUIJOTE: Mlč!

VÉVODA: Račte, rytíři. Cesty jsou prašné a malá koupel osvěží.

VÉVODKYNĚ odchází.

Sancho, pomoz svému pánovi!

SANCHO: Až po vás, Vaše Jasnosti. (Obrátí se k DUENĚ RODRIGUEZOVÉ.) Vzácná paní, před branou stojí můj šedivák. Poručíte, ať ho zavedou do stále a nejlíp bude, když to uděláte sama. Bojím se ho svěřit cizímu. Ale pozor, je hrozně lekavý.

DUEŇA: Blázníte?

SANCHO: Já? Kdepak. Můj pán mi vyprávěl, že rytíře Lancarota ošetřovaly urozené dámy a jeho koně dueni. Přijel jsem sice na oslu, ale přisámbohu, strčí do kapsy každého koně.

DUEŇA: To je nadělení! Do našeho zámku přijel osel na oslu. Já že mám pečovat o vašeho šediváka? Tůhle! (Udělá na něj dlouhý nos.)

SANCHO: Tak ty takhle? No počkej! (DONU QUIJOTOVI.) Moment, pane. (Tiše.) Támhleta frcinka na mě dělala dlouhý nos.

DON QUIJOTE: Lžeš, nestydo.

SANCHO: Svatá pravda, pane. Mám nechat takovou urážku bez odpovědi?

DON QUIJOTE: Chceš mě přivést do trapné situace, uličníku?

VÉVODA: Co se stalo, rytíři?

DON QUIJOTE: Ach, Vaše Jasnosti, neposlouchejte ho.

SANCHO: Pročpak ne? (VÉVODOVI.) Dělá na mě dlouhý nos.

VÉVODA: Rodriguezová? Ano, má hroznou povahu. Ale víte co? Odveďte jí to.

SANCHO: Bodejť, urazila mě.

DON QUIJOTE: Vaše Jasnosti…

VÉVODA: Nevadí, pojďme do koupele, rytíři. (Odchází s DONEM QUIJOTEM.)

SANCHO (RODRIGUEZOVÉ): Půjčka na oplátku.

DUEŇA: Ach. (Odběhne.)

SANCHO odchází za DONEM QUIJOTEM. Hudba. Družina nosí víno. Za chvíli (...)

(......)