Michail Bulgakov
překlad: Alena Morávková

DON QUIJOTE
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Sedmý obraz

Síň v zámku za městem. Soudcovská stolice, postel s nebesy. Za hlaholu trub vejde SANCHO v guvernérském plášti, provázen družinou a usedne.

MAJORDOM: Pane guvernére, na našem ostrově panuje od nepaměti dobrý zvyk. Podle něho nový guvernér, dřív než se ujme svých povinností, musí veřejně rozsoudit několik pří. Lid pozná, je-li moudrý či ne a má-li se radovat či si zoufat.

SANCHO: Sem s těmi vašimi případy.

MAJORDOM: Jak poroučíte, Vaše Výsosti.

Vejdou dva rozvadění STARCI, jeden drží v ruce hůl.

SANCHO: Co máte na srdci, přátelé.

PRVNÍ STAŘEC: Vaše Milosti, půjčil jsem tady tomu ničemovi deset zlatých, a když vypršela lhůta, chtěl jsem, aby mi vrátil dluh. Ale on tvrdí, že mi peníze vrátil. Je to lež, ale nemám na to svědky. Už jsem obešel několik soudů, ale nikde se nedovolám spravedlnosti. Zastaňte se mě, pane.

SANCHO (DRUHÉMU STARCI): Opravdu ti půjčil deset zlatých?

DRUHÝ STAŘEC: Ano, Vaše Milosti. Ale já mu je vrátil.

PRVNÍ STAŘEC: Lže, Vaše Milosti.

DRUHÝ STAŘEC: Ne, on lže. Vrátil jsem mu všecko do posledního haléře.

SANCHO (DRUHÉMU STARCI): Můžeš to odpřisáhnout?

DRUHÝ STAŘEC: Třeba hned.

SANCHO: Dobrá, přísahej!

DRUHÝ STAŘEC (PRVNÍMU): Buď tak dobrý, sousede, a podrž mi hůl.

PRVNÍ STAŘEC uchopí hůl.

DRUHÝ STAŘEC (položí prst na soudcovskou hůl): Přísahám při Bohu všemohoucím, že jsem vrátil deset zlatých.

PRVNÍ STAŘEC: Že ti jazyk neupadne.

DRUHÝ STAŘEC se natahuje po holi.

SANCHO: Počkat, kamaráde! Přísahal jsi, dobrá, věřím ti. Ale víš co? Věnuj mu svou hůl.

PRVNÍ STAŘEC: Copak taková hůl vydá za deset zlatých?

SANCHO: Baže. Jinak mám v hlavě místo mozku prázdnou slámu. Okamžitě zlomte hůl.

Z hole se vykutálí peníze.

PRVNÍ STAŘEC: Penízky moje! Milosti, vy jste ten nejchytřejší ze všech guvernérů.

DRUHÝ STAŘEC (padne na kolena): Odpusťte, Vaše Výsosti!

SANCHO: Táhni, podvodníku! Ale pamatuj si. Jestli tě ještě jednou napadne někoho napálit, pak si mě nepřej!

PRVNÍ STAŘEC: Ať žije náš guvernér!

MAJORDOM a DRUŽINA: Ať žije!

STARCI odcházejí. Vejde ŽENA, za ní DOBYTKÁŘ.

ŽENA: Spravedlnost! Jestli mi ji odepřou tady na zemi, půjdu ji hledat až do nebe.

SANCHO: Copak se ti stalo, krasavice?

ŽENA: Vaše Milosti, tenhle ničema mě ubohou připravil o počestnost. Potká mě v širém poli a…

SANCHO (DOBYTKÁŘI): Podívejme!

DOBYTKÁŘ (zoufale): Jestli dovolíte, Vaše Jasnosti, prodávám dobytek.

SANCHO: A co má být? Z toho nic nekouká, kamaráde.

DOBYTKÁŘ: Chci jen říct, Milosti, že jsem ji opravdu potkal v širém poli. Ráčíte-li vědět, prodal jsem dneska čtyři svině a… Doznávám, zhřešil jsem, ale ona s tím souhlasila. Ještě jsem jí zaplatil.

ŽENA: Lžeš!

SANCHO: Máš u sebe peníze, brachu?

DOBYTKÁŘ: Mám, Vaše Milosti. Dvacet dukátů ve stříbře.

SANCHO: Tak zaplať, kamaráde.

DOBYTKÁŘ zoufale podává ŽENĚ váček s penězi.

ŽENA: Bůh vám dej dlouhý život, Milosti. Ať žije ochránce všech utiskovaných. (Odchází.)

SANCHO (DOBYTKÁŘI): Co naříkáš, příteli?

(...)

(......)