Karel Čapek

BAJKY A PODPOVÍDKY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ORGANISUJME SE

Pan Lederer se šoural parkem, oddávaje se svým starostem; a tam se s tím člověkem seznámil. Nebylo na něm nic zvláštního, leda to, že krmil vrabce; bylo jich kolem něho celé hejno, div že mu do kapes nelezli. Pan Lederer se na to díval se zálibou. Tak vida, myslil si, přec jen jsou ještě hodní lidé na světě. A tu se ten člověk plaše ohlédl a kvapně odcházel.

Po chvíli jej pan Lederer našel, jak sedí na lavičce; a protože krom svých starostí neměl zrovna co jiného dělat, sedl si na lavičku vedle něho. Člověk ho s nedůvěrou přeměřil očima a trochu odsedí.

"Tak vy máte rád vrabče," ozval se pan Lederer po chvíli.

"Nemám," řekl člověk zamračeně.

"Ne?"

"Ne. A vůbec," rozkřikl se člověk popuzeně, "nemohu ptáky ani cítit, abyste věděl. Tak."

"Já jen proto, že jste je krmil," mínil pan Lederer.

"Nekrmil. To... to jsem jen vyhazoval z kapes drobečky. Rozumíte, já ptáky zásadné nekrmím. Ať se živí sami, potvory! Co mně je po nich?"

"A tak," bručel pan Lederer zklamaně, a nevěděl, co dál říci.

Člověk zatím něco potichu přemílal v pyscích. "Tak vy jste člen Spolku pro krmení vrabců, co?" vyhrkl najednou.

"Nejsem," bránil se pan Lederer.

"Tedy jste ze Spolku pro ochranu zpěvavého ptactva!"

"Taky ne."

"Člověče, tak z kterého vy jste spolku?" podivil se neznámý muž.

"Ze žádného," řekl pan Lederer. "Totiž... v jednom pohřebním spolku jsem. Izraelský pohřební spolek."

"Aha," bručel člověk podezíravě. "Ale já se nechci dát pohřbít. A krom toho jsem katolík, abyste věděl. A ptáky nekrmím. A dakla už taky nemám."

"Já mám doma griffonka," sděloval pan Lederer. "Takový chlupatý neřád."

"Tak to se musíte stát členem Spolku pro pěstování chlupatých psů," prohlásil člověk rozhodně.

"Proč?"

"Tak. Přijdou na vás a už tam budete. Já jsem jednou dostal kanára a do tří dnů jsem se stal členem Spolku pro chov harckých kanárů na Horním Novém Městě. Prý se my chovatelé kanárů musíme organisovat, a tak. To máte nasup. Já jsem měl před šesti lety dakla; dal jsem ho za měsíc pryč, ale ještě pořád musím být členem Spolku (...)

(......)