Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

NĚKOLIK POZNÁMEK K MODERNÍ LITERATUŘE

[* Článek tento je mi uložen polemickou nutností a nepíši ho rád. Vždy je mi milejší mluviti o hotových literárních dílech, ve kterých je skutečností to, co v takovémto článku je pouze teorií. Vedle toho rozsah i účel článku vylučují úplný výklad mých literárních názorů, které jsem z valné části formuloval na různých místech. Výslovně podotýkám, že nemluvil jsem a nemluvím jako programový a teoretický mluvčí kohokoliv, kterékoliv generace nebo skupiny, nýbrž že píši jen za literární díla, ve kterých nalézám něco plodného a posilujícího pro tuto dobu.]

Stanoviska níže uvedená hledají své oprávnění v moderní literatuře evropské, která přestože nepostupuje jedním směrem, stává se stále zřetelněji výrazem nového hnutí uměleckého. Je to mladá poezie národů západních a jižních i mladá poezie česká. Nelze ovšem říci, kde tato nová poezie začíná, kde přesně se odtrhuje od básnictví let předchozích; nelze jí vůbec uvésti v nějaký jednoduchý protiklad k poezii bezprostředně předcházející a k novotářům 19. století. Životní cíl, který tyto poháněl, aby se pokoušeli o nové metody, nové skutečnosti a novou literaturu, zůstal týž; ale metody, povaha tvorby a základní pojetí literatury se skutečně přeměnily tak, že dnes lze již mluviti o novém stavu a nové době literatury s jistou určitostí a pozitivními slovy.

To jest to, co lze nazvati duchem přeměny v moderním umění. Přihlížíme-li k nejširšímu celku, projevuje se tento duch jako bohaté vznikání ve všech směrech, jako četné různící se koncepce, pokusy o novou formu a výraznost, jako zvýšený “morální tonus”, jako nové oblasti látkové a tak dále. To vše jeví se ovšem jako množství pohybů stěží souřadných a rýsujících dobový charakter pohnutý, podnikavý a bouřlivý. Ale v tomto snažném dění vystupuje jako úkol úplná přeměna literatury; úplná přeměna jest vznik umění nového, kompletního, stylového a samostatného. Již dosti bylo mluveno o tom, že přítomným úkolem literatury je styl. Ale stará-li se někdo o “stylovou” literaturu, nevyplývá z toho naprosto, že by to byla literatura nová; naopak, pod etiketou “stylovosti” zavádí se příliš často písemnictví, jehož jediným principem je umné spojování, tkaní a skládání prvků sebraných z literatur, z romantiky, klasicismu a naturalismu, z celé takzvané literární kultury; a podaří-li se tato “syntéza” dosti hladce, čistotně a dokonale, říká se tomu “styl”. Ve skutečnosti styl je něco mnohem čistšího, původnějšího a principiálnějšího než taková eklektická literární kultura. Počínající styl nevystupuje jako syntéza, nýbrž spíše jako novost, jako převrat, který se ovšem neděje naráz; v jeho příchodu je něco násilného, rušivého a nepokojného, je životní, nepočíná koncem a nerodí se v sladkosti a zženštilosti.

Moderní literatura je tedy úkolem, jenž má býti řešen; hledáme-li jak, bývá nám napovídáno: “tvůrčím uměleckým činem”. To jest ovšem jen fráze a myšlenka o amplitudě pouze verbální. Rozumí se, že tvůrčím činem, neboť (...)

(......)