Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE I
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

HEINRICH VON KLEIST: PENTHESILEA

Téměř sto let po své činnosti byl Kleist v Německu jednak poněkud objeven literární historií, jednak doceněn v novém duchu literatury, jež úsilovně hledá cestu k velkému dramatickému básnictví. Konečně dostává se i nám jeho největšího díla, tragédie Penthesiley, v překladu Fischerově, jejž je skutečnou radostí číst. Překládati Kleista znamená zmoci jeho zkrácený a tryskající výraz, prostý vší diskurse, jeho příliš napjaté verše, jeho jazyk drsný, až slavnostně vzrušený, jeho eliptický sloh, plný pohybu a náhlých obrazů. Ve všem tom učinil překladatel zadost básníkovi; v jeho převodu neztratily se ani hrany, ani to, co je v řeči originálu velkolepé nebo podivné. Překladateli snad tanula na mysli herojská literatura, když přidržel se při překladu Penthesiley jazyka poněkud klasicizujícího, nečasového pokladu řeči básnické. Přitom jeho řeč je silná a stručná a v ničem nezadá originálu.

Dramatický obsah Penthesiley můžeme převésti na jediný klíč sporu nebo na jednu základní relaci. Penthesilea, královna Amazonek, v poli proti Achajům před Trójou je tažena láskou k Achillovi, jenž sám ji miluje. Oba tito “příšerní”, dychtíce po sobě, hledají se na krvavém poli války, aby spolu bojovali. Jejich milostná setkání jsou zuřivé zápasy o vítězství, jejich srdce bije mezi vášní bitevní a vášní lásky. Jejich drama tkví v dané hrozné relaci mezi bojem a láskou, jež jsou jako dva póly pro zářivé vnitřní jiskření. Ale oba jsou v tomto vnitřním rozporu nevědomí, na hluboký rozdíl od “dvojí duše” romantické, faustovské, hamletovské, jež o sobě hloubá a poznává se citem nebo kritikou. V těchto dvou není váhání a nejistoty mezi protivnými pohnutkami jejich srdce, jako váhají jen romantikové a povahy intelektuelní; naopak láska a boj jest pro ně jednou a toutéž vzpruhou druha proti druhu, takže stejně dravě a slepě vrhají se do vražedného zápasu jako do vzrušení lásky.

Achilles je povahou vítězný, a proto rozpor v jeho nitru stává se bujností, zvůlnou silou a nevázaným kvetoucím božstvím. V něm je první zlo naivní a šťastné, kdežto Penthesilea je vůbec silou tragickou a sebeničící; totéž elementární zlo v ní rodí bolest a zhoubu. Vedle těchto dvou je nejsilnější postavou Odysseus, z něhož nejbezprostředněji cítíme šťastnou ruku Kleistovu.

Skoro na škodu věci, nebo jistě bez užitku, pokusil se Kleist nakonec motivovati a ex post vysvětliti elementární spor v Penthesiley jakýmsi řádem Amazonek, jež podle tradicionální a posvátné povinnosti mají v zápase zajímati příští otce svých dětí. Základní spor je podstatně bezpříčinný a právě tak tajemný, jako nerozluštitelný; teprve zakročením omylu rozhoduje se Achilles pro lásku a Penthesilea pro boj a v důsledku toho Achilles hyne bez obrany, rozsápán šílenou Penthesileou.

Za oběma hrdiny je rozloženo příliš hlučivé a složité, romantické (vlastně shakespearovské) pozadí bojů na scéně; z antického dramatu zděděny jsou epické (motivující) nebo lyrické exkursy, jež lze si beze (...)

(......)