Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

JAK SE MÁ PSÁTI DIVADELNÍ KRITIKA

1. Nevýhody referentského povolání

Tuto příručku nepíši proto, že bych chtěl kohokoliv poučovati; toho zajisté není u nás třeba. Chci jen opakovat po jiných, že divadlo vypadá docela jinak odpředu nežli odzadu, jinak z publika nežli z kulis, a že mezi těmito oběma hledisky bývá až zbytečně veliký rozpor. Mám na mysli pouze pokus pozvat na chvíli pana referenta na druhou stranu oné veliké přehrady, která se jmenuje opona.

Vím z vlastní zkušenosti, že být panem referentem není povolání venkoncem libé. Jakže! Několik večerů týdně mlčky prosedět, dívat se na hry, z nichž málem každá se zdá unaveným smyslům, ach, tak podobná jiným, vidět tytéž herce v rolích stále podobných, a den nato se nutit napsat o tom všem něco nového s vědomím, že chvála bude nevyhnutelně platit za osobní favorizování a hana za ignorantství, krvelačnost a osobní nepřátelství, to vše, pravím, nepatří k rozkoším života. Proto začínám své rozjímání prosbou k hercům a všem, kdož pracují na druhé straně opony: buďte blahovolní ke kritice; nemyslete si, že jí patří jenom med divadelního života, kdežto nám jenom dřina. Není tomu tak. Být referentem je těžká a velmi nevděčná práce.

2. Proč se ta hra vůbec dává

První příčina neshody mezi kritikou a záoponím (dovolíte-li mi toto nové slovo) je otázka, proč se dává zrovna tahle hra, a ne jiná, tisíckrát lepší, zábavnější, aktuálnější, literárnější atd. Nuže, příčiny jsou několikeré:

1. Buď se dává hra proto, že se líbí uměleckému vedení divadla; zda právem, to ovšem je otázka vkusu, o níž se dá vždycky psát.

2. Nebo proto, že hra zaměstná a uspokojí určitého herce nebo celou část ansámblu, která není zrovna zapřažena.

3. Nebo proto, že hra nedá mnoho práce, že se dá studovat současně s nějakou jinou hrou, že nezaměstná malírnu ani krejčovnu atd.

4. Nebo proto, že se od ní čeká dobrá kasa a uspokojení publika.

5. Nebo proto, aby se nedávala na jiném divadle.

Jak vidíte, dobrovolná volba podle vkusu je jenom jeden z případů, a z toho nahlédnete, že otázka “proč se ten kus vůbec dává” se nedá zodpověděti pouhým míněním vkusu. Podobně je tomu s otázkou, proč se některý kus nedává.

3. Co je to “premiéra”?

Premiéra je obyčejně to nejhorší představení; to snad je metafyzický důvod, proč se píše jenom o premiérách. Vsadil bych se, že každý solidní režisér by dal o premiéře tři měsíce svého života za to, kdyby premiéra byla aspoň o tři dny později. Takzvaná generální zkouška má teoreticky účel zkoušet celý kus na chlup tak, jak to má opravdu pro publikum vypadat; ale v praxi se jejím účelem zdá být zjištění, že chybí polovina dekorací a druhá polovina že se nepovedla; z krejčovny nedošla polovina kostýmů a ta hotová polovina že se z nějaké příčiny nedá nosit; že osvětlovač za živého boha neví, co má dělat, a že v rekvizitárně je sice všecko možné, jen ne to, čeho je pro ten kus třeba; že polovina herců je indisponována a že určitě zítra nebude moci hrát, a druhá polovina že by (...)

(......)