Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IDEÁLNÍ VELKÁ PRAHA

Výstava 75 listů arch. Maxe Urbana v Lucerně

Je nesnadno podrobiti kritice sen. Sen má své životní právo, nezávislé na možnostech či nemožnostech. Nač kritizovati nadšení, optimism, vzlet nedbající mezí? Život sám nikdy se neubírá cestou největší fantazie; neptá se nejprve, co je možno, nýbrž čeho je třeba. Kdyby základní otázkou praktického života bylo, co je možno, tu by se ukázalo, že je “možno” skoro vše, snad i zázraky, a nepochybně i ideální Velká Praha, jak ji v tísni války vysnil mladý architekt. Svět možností je neomezený; avšak svět naléhavých potřeb je, buďte ujištěni, dosti závažný a veliký, aby jeho úkoly stačily napnouti veškeru lidskou tvůrčí energii.

Ideální projekt arch. Urbana je utopie, – třebaže se v úvodě projektant tomu slovu brání. Má všechny vlastnosti utopie: především racionalism, který se nijak neohlíží na stav věcí, na sílu tradice a zvyků, na nesoustavnost života; racionalismus vzletný a bezohledný, jenž vede své ideální cáry přímo přes všechno křivé a složité nakupení života; naprostou důvěru v pokrok ducha a blahobytu; přecenění kulturní organizace; zálibu v symetrii a geometričnosti; nezájem o konkrétní, nepravidelnou, lokální bohatost poměrů. Architekt tohoto ideálního stavebního projektu rýsuje své nové čtvrti tak, jako by skorem nebylo staletého, nesoustavného růstu Prahy; ptáte se posléze, nebylo-li by snad pohodlnějším nechati Prahu Prahou a vybrati kdekoliv jinde místo pro zcela nové hlavní město, které by kladlo menší odpor staviteli, – řekněme jakýsi reprezentativní Washington opodál lidnatého New Yorku.

Není zde možno v detailech probírati ideální plány arch. Urbana ani vybrati jeho některé, v praktickém smyslu dobré myšlenky pro výstavbu příští Prahy. Nechci zlehčovati takové sny, jako je Kosmopolis na petřínské pláni, s umělým jezerem, s ústředním evropským přístavem vzducholodí, nebo diplomatické město s Palácem míru, nebo sedmero veliké divadlo, bezpočtu akademií, galérií a muzeí, vše to, co nese pečeť osvětového idealismu nadšeného pozitivisty. Nemohu se také připojiti k důvěře, že moderní město lze rozděliti na odborné čtvrti, jako “město středního stavu”, “město práce” apod. To vše je pěkně možno u pracovního stolu, ale v praxi vývoj města řídí se vývojem obyvatelstva, tedy veličinou předem neznámou a proměnlivou. Jsou ovšem praktické příklady ideálního zakládání měst, jednotného, velkoryse navrženého řešení; avšak v takovém případě jedná se o města nově založená. Nemusíme jít pro příklad daleko; vzory krásné, geometrické regulace městské jsou pevnostní města Josefov a Terezín. Rovněž Haussmannova regulace Paříže znamená výstavbu uzavřeného města pevnostního a nepočítá s ohromnou, neuzavřenou rozlohou města budoucnosti, jako tomu jest v případě Urbanově. Jinde, jako ve středu Berlína, je městské řešení dílem mocného, césarského absolutismu; nemáme dosud příkladu, že by demokracie, obec, družstvo apod. se odhodlaly k stavebním plánům podobně velkorysým a smělým, (...)

(......)