Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

GHEONŮV CHLEB

Henri Ghéon, francouzský básník a soudný kritik z Nouvelle revue française, nepatří k básníkům u nás příliš známým. Vedle lidové tragédie Chléb vydal drama Kořalku, několik svazků básní a románů a moudrou knihu literárních esejí Naše směry; v té razil cestu mladé francouzské literární generaci, jejíž jména Duhamel, Vildrac, Romains u nás již zdomácněla.

Chléb hrán byl roku 1911 na Théâtre des arts se značným úspěchem a vydán knižně roku 1912; již tehdy upozornil jsem (v Kodíčkově Scéně roku 1913) na toto lyrické dílo, jehož neposlední zásluhou jest, že se pokouší uvésti na scénu volný verš místo klasického alexandrínu. Jak píše autor v předmluvě, byla hra napsána již před rokem 1900. “Ve hlučné akci vyzvednout dojemné a prosté gesto hrdiny práce, soustředit na ně veškerý dramatický a lidský zájem, vyhnati je nikoliv až k symboličnosti, nýbrž k lyrické velikosti, a konečně umístiti vrcholné rozvinutí tohoto lyrismu v tragický vrchol dramatu, takže s ním splývá, takový byl náš prvotní záměr. Petr Poctivec a jeho gesto, hle, toť střed, srdce a jediný životní smysl našeho díla…” Tento lyrismus, blízký Verhaerenovi a Whitmanovi, mluvil zvlášť silně k tehdejší naší literární snaze, kterou S. K. Neumann nazval “civilní poezií”; drama Ghéonovo ztělesňuje úsilí zcela příbuzné, i jsem šťasten, že se nyní po desíti letech mohu vrátit k jedné ze svých prvých divadelních lásek.

“Nezakrýváme si,” píše autor v předmluvě z roku 1912, “nepravděpodobnost, ba (...)

(......)