Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

TĚM, NA NĚŽ SE NEDOSTALO

Věřte, že býti porotcem v literární soutěži je úkol těžký a bolestný. Takový porotce není v jádře zlý člověk; a jelikož vypsané ceny neplynou z jeho kapsy, proč by nechtěl udělat radost všem, kdo v dotyčné soutěži konkurují se slabou sice, ale příjemnou nadějí, že “to” vyhrají? Nuže, literární porotce je snad s to udělat nějakou tu chybu, ale není s to udělat zázrak, například zázračně rozmnožit tři ceny, aby se dostalo na dvě stě pět účastníků. Porota v povídkové soutěži Lidových novin zázračně rozmnožila tři ceny na čtyři, ale tím její čaromoc byla vyčerpána; dál to nešlo. Budiž tedy útěchou každému, na něhož se nedostalo, že stejný osud potkal vedle něho (nebo vedle ní) plných dvě stě lidí, tudíž zdrcující většinu.

Tedy povídková soutěž Lidových novin byla obeslána dvěma sty pěti osobami, to jest nejméně dvěma sty padesáti povídkami, neboť někteří poslali hnedle tucet povídek na vybranou. Slušná část prací byla od skutečných spisovatelů, tak říkajíc profesionálů; ostatně s těmi se většinou setkáte pod čarou tohoto listu. Avšak daleko větší část vyšla z ostýchavých per, jež svůdná příležitost soutěže snad poprvé zlákala k literární ctižádosti. Nemám mnoho co říci spisovatelům, na něž se dostalo nebo nedostalo cen, leda to, že je pozdravuji a aby se na nás nezlobili; ale rád bych si maličko pobesedoval se všemi těmi, kteří se snad poprvé a jen příležitostně pokusili psát nejkrásnější povídku.

Především si, drazí, nemyslete, že jste svou povídku psali zhola zbytečně. Aspoň pro sebe ne. Myslete si, že jste nám neposlali povídku, ale dopis, ve kterém jste se vyhovořili o svých zálibách a zkušenostech; že jste se přitom prohrabali ve svém srdci jako v nějaké zásuvce a přitom jste tam našli, i heleme, ledacos zajímavého a ukrytého. A také my, kteří jsme četli tyto vaše dopisy, jsme v nich nalezli mnoho lidsky zajímavého. To to například psal člověk, jemuž bylo životem ublíženo; jeho povídka je polozapřená žaloba, něco ho dusí, i pozvedl tuto tíhu a vydechl vymyšlený příběh, v němž těžce a matně mluví jeho útrapa. Toto psala dívenka mučená představami lásky; je tu něco o horkém objetí, vzlyk po muži, fiktivní poddání se tomu, jenž přijíti má. A zde zase mluví ironická hořkost otráveného života rodinného, tady někdo prostě protokoluje událost, jejímž byl svědkem, někde je cítit osobní vzpomínky a někde jen literární reminiscence. Tady žák měšťanky posílá svůj první výplod s potvrzením od spolužáků, že to psal on sám. Vojáci z veliké války vypravují o ústupech, o smrti kamarádů, o hrůzách, jichž zapomenout jim není přáno. A je tu hromada folklóru, líčení ze života venkovského, ale také aspoň jedna povídka odněkud z Turecka nebo z velkých moří nebo odnikud. Úhrnem žeň velmi různorodá, od nejdojemnější slohové prostoty po nejpodivnější afektace překultivovaných lidí.

Ale řekněte mi, proč tak hrozně mnoho vašich povídek se zabývá láskou a… ech, řekněme milostnou náruživostí? Snad jste hodně mládi, vy, kdož jste (...)

(......)