Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

FRANCOUZSKÝ VÁLEČNÝ PLAKÁT

Čtyři stěny salónu Topičova se načas změnily v pařížské nároží; výzvy na upisování válečných půjček, vlastenecké plakáty, vyhlášky dobročinných akcí, koncertů a výstav, “den chlupáčův”, srbský den, boj proti alkoholu a souchotím, celá ta naléhavá, úsečná, patetická mluva válečného plakátiště francouzského nás ještě dnes rozechvívá s rozdírající silou. Viděti tak před dvěma lety toho galského kohouta, slunečního pěvce, v nejzuřivějším boji s černým orlem germánského impéria, jak by nás byl těšil ten udatný obraz jednoho z plakátů! “On les aura!” Dáme jim, volá jiný plakát s rozmáchlým, jarým “poilu” od Abela Faivra. Avšak stejně prudké, vlající gesto kyne skoro ze všech válečných plakátů francouzských. Je vám, jako byste slyšeli šum praporů, jako by vás ovál perutný úder spěchajícího vítězství. Ale vlající prapory se rozhrnou a náhle zahlédnete ruměnou tvářičku dítěte. “Vrátí se tatínek?” táže se vás pařížský bobek; a hle, tu slepý otec přivíjí k sobě celou rodinu, nastavuje jí svou přepadlou tvář bez očí. Ano, obraz tak prudké soustrasti mohl kresliti jenom Steinlen. Sláva a Soucit, třesk polnice a dech lidskosti vanou z tohoto francouzského plakátiště.

Vzpomínáme si na válečné plakáty, které jsme museli viděti během těch čtyř let ponížení. Nezáleží na jednotlivostech; hlavním motivem zůstával německý Wehrmann, feudální obrněnec se spuštěným hledím, zasmušily a nehybný jako fetiš; obrněná pěst složena na jílci katovského meče, nohy široko rozkročeny, vše soustředěno na jediný výraz: “Jsem; jsem strašný; jsem ze železa.” I zde je patos, jenž mluví za celý národ. Tato kovová modla se už nepodobá člověku. Tyto těžké nohy drtí půdu, na které stojí. Slyšíte řinčení železa. Národ netleská člověku, (...)

(......)