Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

OTEVŘENÁ ODPOVĚĎ RICHARDU WEINEROVI

Milý příteli,

Váš “otevřený dopis” z 9. července mne zastihl ve vlaku mezi Uherským Ostrohem a Uherským Brodem. Odpovídám-li, je to proto, abych se ujal pana Jules Romainse, kterému jste, jak se obávám, poněkud ukřivdil. Pan J. Romains má svého právního zástupce; podle uzancí literárních i divadelních jednatelství je povinen mu oznámiti každý překlad, patisk atd. svých spisů, i kdyby sám se zřekl jakéhokoliv hmotného zájmu. Jednal tedy zcela loajálně a správně. Na druhé straně jeho právní zástupce jest povinen do krajnosti hájiti autorské zájmy svého klienta. Tudíž i pan G. G. “zajisté je řádný muž”, jak praví Shakespeare, a jednal, jak jednati měl. Za třetí Vy, milý příteli, jste překládal Romainsovy Kumpány nejen za války, kdy nebylo možno požádat autora za autorizaci, nýbrž také dobře tři léta po vyjití originálu, tedy ve lhůtě, kdy podle paragrafu toho a toho podle dosavadního taškářského zákona se dílo uvolňuje pro překlad “bez úplaty”, jak zní vzorný novočeský termín. Tudíž i Vy “zajisté jste řádný muž” a jednal jste docela v právu. Ale i já jsem řádný muž a jednal jsem v právu, protože podle autorského zákona smím bez vědomí autora přetisknout celý arch; přeložil a otiskl jsem sotva čtvrt archu, pročež mé svědomí je čisté… I Brutus, i Caesar jsou řádní mužové; Vaše žaloba, milý příteli, byla trochu jednostranná.

Ano, postavte se na druhou stranu a zkuste jinou žalobu, řekněme žalobu francouzského a anglického spisovatele: “Existuje vám někde, tuším ve střední Africe nebo v turkestánských stepích, takový roztomilý spojenecký nárůdek, který si říká nevyslovitelným jménem Čechoslováci. Je to národ velmi intelektuální a vášnivě čtenářský, který bezmála šmahem překládá naši dobrou i méně dobrou literaturu; zdá se, že se tam knihy přímo jedí, což je pozoruhodné zjemnění kanibalismu. Pro naše západní pojmy je ovšem trochu zvláštní, že tam pojídají naše autory v devadesáti procentech bez jejich vědomí; což jsou literární mravy skoro stejně divoké jako ony, které platí bez výjimky ve vznešených Spojených státech amerických (USA). Uznáte zajisté, že je poněkud nepříjemno autorovi i zcela nezištnému, že se mu vůbec nedostane té cti, aby se písemně seznámil se svým překladatelem a mohl ocenit jeho literární i jazykovou kulturu. Ostatně přiznám se, že bych dovedl také ocenit nějakou tu šňůru kančích zubů nebo navrtaných mušlí nebo jiného platidla, které snad se dává honorářem na československém pobřeží.” – Milý (...)

(......)