Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

SLOUPKOVÝ AMBIT

Nevím, je-li všem našim čtenářům známo, že říkání tištěné na tomto místě se redakčním termínem jmenuje “sloupek”. To jméno se zrodilo patrně náhodou a vžilo se; už i v jiných novinách mají své kurzívové sloupky, a slovo “sloupek” už bezmála označuje nový literární druh, cosi kratšího než fejeton a delšího než glosa, něco, co není dost dlouhé, aby to bylo nudné, ani dost nudné, aby to slulo článek; zkrátka sloupek je sloupek. Nuže, vzpomínal jsem na nás sloupkaře před třemi lety, když kostelník v Monrealu vodil turisty po ambitech monrealského kláštera. “Koukejte jen na ty sloupky,” vykládal kostelník nadšeně; “každý je jiný, mezi třemi sty sloupků tu nejsou dva stejné; každý má jinou patku, dřík i hlavici, tady je motiv bodláku, tuhle dračí hlava a tadyhle lidské figury” a tak dále. Musil jsem se smát; my sloupkaři víme dávno, že každý sloupek musí být jiný od patky až k hlavě; s řemeslnou libostí starých kameníků vytepáváme jiné a jiné motivy na té gracilní věci, která se jmenuje sloupek; jako románští řemeslníci si dáváme záležet na tom, abychom vytvářeli každý sloupek jinak a vložili do něho kus invence, jež je radostí starých řemesel.

Na to jsem myslil, když jsem procházel sloupkovým ambitem Arne Nováka, profesora a sloupkaře; autor pokřtil svůj ambit Hovory okamžiků, ale tyto hovory nejsou vyvedeny jen pro poslech a poučení, nýbrž i pro podívanou. Mohl bych mluviti o muzivické práci, jíž jsou tyto jemné sloupky vyzdobeny; při pozorné lektuře cítíte radost, s níž tento pietní sloupkař dává zazářit slovu v jeho leposti, – pravím raději lepost nežli krása, neboť krása může být i hrozná a příkrá. Láska k slovu, smyslná libost z barvy a lesku slova, to jest jedna z nejpatrnějších vášní tohoto humanistického ducha; bohatě rozvinutý duktus věty vede čtenáře svou ornamentální ladností, v níž (...)

(......)