Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

ZE ŽIVOTA SLOV II

Vracím se ještě k slovům, která jsem tu minule předložil k úvaze:

1. “Dělati rotyku” – není-li v tom spoluobsaženo i staré rotiti, to jest nadávat a klnout, a rotiti, to jest srocovat, působit, aby se lidé srotili? Je velmi možno, že některá rčení mají původ složitý; takových lze ukázat více.

2. “Fiflena” podle Jungmanna je odvozeno od slova fiflit nebo fiflovat (zdobit, fintit), což opět pochází od feflovat; fefel pak je stužka na přílbici a je odvozováno od latinského peplum. Z čehož je zřejmo, že fiflena je původu starodávného, ba přímo rytířského.

3. “Fábor” je ovšem původu francouzského: faveur čili stužka darovaná na důkaz přízně.

4. Konečně “frmol”; u Jungmanna jsem našel: “Chrmol, videtur errore positum pro chomol, q. v.: Aby lidských zlých přjhod a neštěstj, wichrůw a chrmolůw nikdy nezkusil. Pont. o stat. 95.” Čili že chrmol je omylem psáno místo chomol, to jest chumel: což znamená vír, hromada, spletený houfec, tlačenice neboli, jak dnes se říká, frmol. Je však možno, že chrmol je ne omylem řečeno za chomol nebo chumel, tak jako chuchel (klk, chuchvalec) se ozývá ve slově chrchel a chuchati (foukat, prskat) ve slově chrchlati. Tudíž záhadný “frmol” videtur positum pro chrmol, i. e. chumel.

*

Ještě několik slov podezřelých tím, že v nich je f, v češtině málo obvyklé:

“Fafrnoch” čili famfrnoch (falešná kadeř) odvozuje Jungmann od německého Favoritchen; ale z čeho je “fanfrněti se” po někom? Domnívám se, že v tom slově může být obsaženo: famfárum (fanfarón), fantit se, italské fanfera čili slepě (slepě se zamilovat) – a famfrnoch se v tom ocitl snad jen zvukovou asociací.

“Facka” je ovšem z latinského facies.

“Findy” nemít, nemít “fiňáry”, je asi totéž jako nemít “vindry” (Wiener Gulden), snad ze zvukového spolupůsobení feniku a filéru.

“Za fatku” dostat se odvozuje z latinského fatuus (pošetilý, nicotný).

“Finta” se odvozuje z francouzského feinte, přetvářka, kdežto “floky” jsou z latinského floccus (vločka, chumáček chlupů); nemít floků je ovšem asi odvozeno od zkratky fl (florin).

“Fakana” bychom byli v pokušení vyvozovat z italského facchino čili posluha, kdyby tu nebylo starého českého slovesa fákati (kálet, špinit).

“Ferina” připomíná latinské ferinus (zvířecí, šelmí); ferina a šelma je tedy totéž.

“Ficka” kuchyňská může snad pocházet z latinského vice (Vizeköchin).

“Frc” je, jak známo, odvozeno z Versatzamt, snad zvukově připodobněno k pohrdavému domácímu slovu frc. (Podle Jungmanna: (...)

(......)