Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

VĚDA A ŽIVOT

V jednom velmi starém románě (jehož autora i jméno jsem už zapomněl) bylo o někom řečeno, že “jsa učeným lékařem, vyznal se ve vědách přírodních”. Přeložme si to do jazyka více soudobého; jistě bychom nemohli říci, že někdo, “jsa odborníkem pro nemoci cest dýchacích, vyzná se v teoretické fyzice i v botanické morfologii”. Doktor Faust mohl, “sedě neklidně u pultu v klenuté, úzké gotické jizbě”, mumlat:

 “Habe nun, ach! Philosophie,
 Juristerei und Medizin,
 und leider! auch Theologie
 durchaus studiert, mit heißem Bemühn.”
 

Z toho ovšem neplyne, že by středověký Faust nebo doktor před sto lety byli učenější než dnešní odborníci; ale tehdejší učenost byla univerzalistická proti dnešní učenosti, která je čím dál tím úže specializovaná. Je to nevyhnutelné; nejen věda, ale i jednotlivé obory vědní se rozrostly tak, že už je jeden mozek neobsáhne. Dnešní Faust, kdyby chtěl naše nauky “durchaus studieren”, by za celý život neobsáhl ani celou medicínu; zkrátka je toho vědění na nás příliš mnoho, i když jsme si vědomi toho, jak málo dosud víme.

Vědní specializace je tedy následek rostoucího rozsahu vědecké práce; ale nadto můžeme v ní vidět ještě něco víc: přímou a rozhodnou tendenci k specializování. Stará učenost měla tendenci univerzalistickou, usilovala o poznání celého světa; snažila se být vrcholem a úhrnem veškerého vzdělání a všeho poznání. Moderní věda se toho ideálu zřekla až příliš radikálně; její veškerá snaha je obrácena k stupňování poznávacího výkonu; proto se víc a víc stává úzce vymezeným, jednostranně pěstěným profesionalismem, záležitostí vyhrazenou pořád užšímu a specializovanějšímu okruhu odborníků. Metodicky je to jistě cesta neobyčejně úspěšná; čím víc se zúží pracovní pole, tím víc práce se nadělá. Ale tuto pracovní výhodu platí moderní věda draho: přestává být součástí obecného vzdělání; není už věcí kultury, nýbrž profese.

*

Ale ta tendence k specializaci nezasáhla jenom vědu, nýbrž veškerý život. Víceméně všichni, ať pracujeme v čemkoliv, se stáváme uzoučkými specialisty svého oboru; my literáti se nesnažíme rozumět něčemu jinému než literatuře, my politikové cítíme nezájem vůči všemu, co není politika, my zemědělci, my dělníci se staráme jenom o své stavovské věci. Všichni jsme víc a víc profesionálně (...)

(......)