Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

GLAJCHŠALTOVAT

Případ je známý; uvádím jej beze jmen, protože jde o věc dosahu obecného. Literární kritik jednoho nacionalistického listu hlasoval jako člen literární poroty ve prospěch vynikajícího básníka, který je socialista; mimoto ve své referentské rubrice psal přívětivě o padesátinách jiného básníka, z gruntu nepolitického, který se dopustil jenom toho, že připojil svůj podpis k známému projevu spisovatelů.

Za ty dva počiny, které jsou čistě věcí literárního svědomí a kritického stanoviska, byl onen kritik napaden v jiném listě; dále už cituju tento list, který je ovšem Polední: “Sedmnáct let píše XY pro list velmi určitého a význačného poslání národně politického a jenom z toho titulu octl se v porotě, aby byl votantem určitých idejí a směrnic, jimiž jsou posuzovaná díla podnesena. Po sedmnáct let ho nenapadlo, že jeho list má jakousi linii, takříkajíc páteř, kterou je třeba respektovati, je-li člověk jejím exponentem.” Čili řečeno prostou češtinou: do literárních porot nejsou kritikové povoláni proto, aby posoudili básnickou hodnotu díla, nýbrž aby tam zastupovali svůj list a příslušnou politickou partaj. A nejsou v novinách proto, aby o knihách psali podle svého svědomí a své kulturní odpovědnosti, nýbrž aby byli exponenty politické linie listu. Ještě jednodušeji řečeno: kritiku literární, budeš psát o básnících a jejich díle tak, jak to potřebuje list a partaj, která tě najala. Budeš velebit literáty partaje, jež si tě vydržuje, a zepsuješ básníky, kteří se hlásí jinam; nejsi tady proto, abys sloužil kultuře, nýbrž partaji. Budeš literárním podomkem politiky; buď budeš glajchšaltován, nebo táhni.

Tak tady to máme a řečeno bez ubrousku na hubě. Docela jako v Německu: Thomas Mann je špatný básník, protože není naci. Einstein je vědecká nula, protože je žid. Stanislav Neumann nebude uznán za básníka, protože je socan. O tom a onom spisovateli se nebude psát, protože podepsal jakýsi projev. Už nebudou básníci z daru božího, ale z moci a se svolením politických stran. Už nebude česká literatura, ale každá partaj bude míti literaturu svou. Bude literatura ligistická, poezie strany republikánské, písemnictví živnostensko-středostavovské a tak dále. A úkol kritiky bude prokázat, že Karel Toman, Fráňa Šrámek, Nezval, Šalda, Vančura, Mahen, Hora a tak dále jsou mizerní škrabáci bez talentu, neboť se nehlásí k naší straně, nebo že vůbec neexistují, že nikdo nikdy neslyšel jejich jméno; ale zato že tu je náš veliký pěvec J. Házr Písecký, náš znamenitý bard L. Riedl Německobrodský, naši národní básníci J. Rejsa Kolkovský, Ort Hradčanský, Šimek Doubravský, Mikš Chanovský, paní Vodičková Olšovská a tak dále. (Ať prominou, že je cituju; nemíním jim ublížit, neboť jsem od nich nikdy nic nečetl.) Jaképak kulturní hodnoty, jakápak kritika; rozhodovat bude příslušnost politická, a basta.

Udělat z kultury děvku politiků: to tedy bylo pověděno naplno, a ještě se tomu říká “jakási linie, takříkajíc páteř”. Ano, jsou lidé, kteří mají (...)

(......)