Karel Čapek

O UMĚNÍ A KULTUŘE III
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

DVOJSEČNÁ ZBRAŇ

Psal jsem v článku Glajchšaltovat o lidech, kteří dostávají “jakousi linii a takříkajíc páteř” podle listu, ve kterém mají místo. To se ovšem znelíbilo panu R. K. v pondělníku Národních listů, i napsal: “Také p. Čapek se nenarodil rovnou jako redaktor Lidových novin a v předsíni Národních listů si vypravují dosud zřízenci s úsměvem, jak se poníženě v této místnosti klaněl osobám, na něž později vyplazoval jazyk ve svém novém působišti. Zajisté i p. Čapek má právo změnit své přesvědčení jako každý jiný. Snižuje-li se však k šmokovině, budiž mu připomenuto, že zachází s dvojsečnou zbraní.”

Dobře, sem s tou dvojsečnou zbraní; je ještě k něčemu dobrá. Ale dřív bych chtěl obránit někoho jiného, kdo se sám ohradit nemůže; chtěl bych se ujmout zřízenců v předsíni Národních listů. Starý pan Hála, pamětník Nerudův, je mrtev, starý Schaller je mrtev; pochybuji, že vstali z hrobu, aby s úsměvem vypravovali své vzpomínky panu R. K., který za jejich života neměl ještě co dělat v předsíni Národních listů. V té předsíni zbývá dnes jenom jeden zřízenec, který se pamatuje na Národní listy s Herbenem, Emilem Svobodou, Čapky a tak dále. Dovolte, abych se ujal jeho cti. Pan R. K. si ho může poslat pro kafe, kdy je mu libo, ale jeho pravdomluvností disponovat nemá právo. Na pomlouvání bývají angažováni redaktoři, ale redakční sluhové ne. To nenáleží k jejich služebním povinnostem.

Tak, a teď půjdeme z předsíně do redakce. Pravda, nenarodil jsem se rovnou v redakci Lidových novin; pravda, byl jsem předtím v redakci Národních listů. Jenže to byly Národní listy z roku 1917; to byly Národní listy zastavené roku 1918; to byly Národní listy bez Kaudersů, Národní listy s Herbenem, Macharem, Ot. Fischerem, Dykem, Čapkem Chodem a tak dále. To byly Národní listy, ve kterých jsem v den převratu mohl napsat, že se Němcům u nás nesmí zkřivit vlas. Za své členství v těchto Národních listech se nikdy stydět nebudu; a kdyby se pan R. K. neinformoval jenom po předsíních, mohl by se dozvěděti, jaké tam bylo moje postavení.

V roce dvacátém to začaly být (...)

(......)