František Ladislav Čelakovský

OHLAS PÍSNÍ RUSKÝCH
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Odplata

 Jak v sadě u Ivana kupce bohatého
 na jarním rozpučení krásné růže kvetou,
 krásné růže květou, oči k sobě vábí:
 a v domě u Ivana otce bohatého
 krásnější dcery rostou, oči k sobě vábí,
 zvláště to mezi všemi Marja Ivanovna.
 Nedbám o růže všecky v Ivanově sadě,
 dbal bych já o dceru Marju Ivanovnu —
 ach, již za muž ji dceru otec vydává,
 proti vůli vydává, k veliké žalosti,
 a za Maxima to z Moskvy bojařína.
 On s krásnou děvou ujel do Moskvy,
 on mladou ženu v svém domě chová,
 přístupu a odchodu k ní ani od ní;
 a jest Maxim lakomec – ne stříbra, zlata,
 leč veliký lakomec ženiny krásy.
 Vyjde-li Marja z domu — hned Maxim za ní,
 jde-li po ulici — Maxim tu při ní,
 a pozdraví-li kdo ženu přívětivým okem,
 muž líce pomračuje, k domovu obrátí,
 z domu ženu nepouští, tejden nevychází.
 
 Tak nepokoj ním dnem nocí zmítá,
 ve dne on stínu své mladé ženy
 často nevěří, jeho se leká,
 v noci on ze snu křičí, volá,
 a lupiče své ženy do potu stíhá.
 Bylo-li jaké dříve v Ivanovně lásky,
 láska i ta k muži zvadla, — uchladla;
 ona pláče za mužem — muž jinák vykládá,
 ona truchlí a bledne — muž jinák soudí;
 och, veliké ty hoře, jak tobě ujíti,
 jak sužitele toho a trapiče zbyti!
 
 I projíždí jednou na koni za jitra
 hlasatel carský ulice po Moskvě,
 o nemoci carově on provolává,
 ku pomoci každé duše on přivolává,
 slibuje veliké dary, carské milosti;
 těžkátě nemoc cara zastihla,
 tož Borisa cara Feodoroviče,
 lítá zůří mu bolest po oudech,
 jak by pod nohama plamen vyšlehoval;
 všickni lékařové rozutíkali se,
 nevědouce rady a hlavy střehouce.
 
 A Marja Ivanovna stojíc u okna
 jedva provolání porozuměla,
 zlá se myšlénka v hlavě namanula;
 ona poskočí na rychlé nohy,
 ona se zamkne do své komnaty,
 tajný list piše k caru velikému,
 v listě oznamuje a lest zahaluje:
 „Veliký care, slavný hosudare!
 A jest člověka v kamenné Moskvě,
 který nemoc tvou umí uzdraviti,
 mohl by život tvůj drahý zachovati,
 kdyby k tobě nechoval kamenna srdce,
 proti tobě nestál (...)
(......)