Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
K sídelnímu to městu, ke Kyjevu přijíždí statný mladoň na sivém koni, na siváku kosmatáku – hříva do země, a byl on bohatýr Čurila Plenkovič; on dobrý mládec navštívil otce, matičku, ne na dlouhý čas – na tři měsíce, navštíviv je vracuje se službu konat u jasného slunéčka Vladimíra, u toho-liž hosudar-kněze laskavého po dávnému stolničit obyčeji. I bude on mládec uprostřed pole, i bude on bohatýr před Kyjevem – nad pokrytými sněhem horami černý k oblakům havran nevyletuje; a nad paláci bělokamennými černá korouhev po větru plyne, černá korouhev, znamení žalostné. „Snad-liž to skonal laskavý Vladimír kněz? A skonal-li, Hospodine, spas duši jeho, neskonal-li, dlouho podrž mezi námi; snad laskavá kněžna Apraksějevna – zesnula-li, Hospodine, spas duši její, a živa-li, dlouho na zemi zachovej; čili tvá nás, Hospodine, stihla ruka – dej pro milost sílou jen naplniti se, dej svatou Rus od zkázy uchrániti.“ A skáče on Čurila do bran kyjevských, i letí po dlouhých po ulicích, po ulicích dlouhých, širokých náměstích. Na ulicích – ni vidu, ni sluchu, na náměstích – ni kroku, ni skoku, jak by vymřel celý slavný Kyjev, nikoho tu mládec nepotkává; a potkává jen dva rodné bratry, Vasku a Michajla, kupecké syny. „Hoj, an jste vy dva rodní bratří, Vaska a Michajlo, synové kupečtí, postavte vy přede mnou vše rovná slova, a popříč nestavte ani slovíčka. Čemuž ve starém slavném Kyjevě není více radosti, veselosti po způsobu dávnému, předešlému? Čiliž skonal laskavý Vladimír kněz, či laskavá kněžna Apraksějevna, či ruka boží svatou Rus stihla?“ Jemu v odpověď dva rodní bratří: „Hoj, an jsi ty Čurila Plenkovič! Ani neskonal laskavý Vladimír kněz, ani laskavá kněžna Apraksějevna, leč ruka boží svatou Rus stihla. Čiliž tobě neznámo, nevědomo, jaké žaloby a bídy na nás došly, jak přiletěl to odněkud to ze stran severních do naších zemí loupežník pták Velikán a Velikán to pták Velikánovič: kam usedne, jakby hora na horu, křídlem zatřese – bory zašumí, a on pták Velikán Velikánovič pit k mořím, řekám nechodívá; třikrát udeří zobanem v matku syrou zemi, a voda ze země proudem se valí, proudem se valí, pramen zanechává. Stáda volů a koní on požírá jakby slepice zrnéčka ječná, ovesná, stáda ovcí – jakby hrstku máku. A zajde-li on pták Velikán Velikánovič na ruské vesnice, na městečka, on domy, chalupy rozhrabává, a z rumu na potravu těla lidská jakoby mravenečky vyhrabává: tož to padlo veliké hoře na svatou Rus, i na laskavého kněze Vladimíra. Bylo – Vladimír kněz poslal, vypravil tři sta mládců do jediného na zlého toho ptáka Velikána, všech on pozobal do jediného, a jediný se smutnou zprávou se vrátil, odtud strach a veliké hoře nastalo.“ – A Čurila Plenkovič důmyslen byl, chytrostí a rozumem hlava naplněna, chytrost ta se rodila v Nověhradě, a rozum se vyučil v slavném Kyjevě, zaprosil on dvou bratrů, kupeckých synů, a ním se vrátiti v paláce (...)(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
