Miguel Cervantes
překlad: Kristian Stefan

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl druhý
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola sedmdesátá

Následuje po kapitole šedesáté deváté a jedná o věcech, kterých k vůli jasnosti této povídky opomenouti nelze.

Sancho spal tu noc na sestrojeném bednění v téže komnatě s D. Quijotem; byl by se toho vzdal, kdyby lze bývalo, ježto dobře věděl, že mu pán otázkami a odpovědmi nedá spáti, a on sám nebyl v té míře, aby mnoho mluvil, maje na mysli bolesti z přestálých muk a jazyk spoutaný, tak že by raději spál v boudě sám než v této nádherné síni s někým jiným. Obávání jeho bylo tak důvodné a podezření tak podstatné, že pán jeho jedva že ulehl začal: Co myslíš, Sancho, o příhodě dnešní noci? Veliká a mocná musí být síla zamítnuté lásky, jak jsi sám se přesvědčil Altisidorou, anaž neumřela střelami mečem ni jiným válečným nástrojem ani usmrcujícím jedem, nébrž uvažováním přísného zhrdání, s kterým jsem s ní ustavičné zacházel.

Nechť by si byla umřela, kdy a jak by chtěla, odpověděl Sancho, jen kdyby mne byla na pokoji nechala; já se zajisté jaktěživ do ni nezamiloval ani jsem ji nezamítal. Nenahlížím a nemohu pochopiti, kterak spása Altisidory, děvčete spíše omrzelého než moudrého, souvisí, jak jsem už pravil, s týráním Sancha Panzy. Nyní ovšem jasně a určitě nahlížím, že jsou kouzedlníci a okouzlenci na světě. — Bůh mne od nich chraň! — ježto se jich nevím jak zbaviti. Přes to přese všecko snažně prosím Vaši Mst, abyste mě nechal spát a netázal se mne, nechcete-li, abych oknem dolů vyskočil.

Spi, příteli Sancho, pravil na to D. Quijote, připustí-li to obdržené pichy a štipky a utržené šňupky. — Žádná bolest, odpověděl Sancho, nerovná se potupnosti šňupek a to proto, že mi je dávaly dueňy, jež pokořeny buďtež; a teď opět snažně prosím Vaši Mst, abyste mě nechal spáti, ježto spánek jest útěchou těm, kteří bdíce strasti cítí. — Tak jest, přisvědčil D. Quijote; s Bohem.

Oba usnuli a mezi tím uzdálo se Cidovi Hametovi, spisovateli této veliké historie, vypsati a vypověděti, co pohnulo vévodu a vévodkyni způsobiti zosnování zmíněného příběhu. Vypravuje, kterak bakalář Samson Carrasco nezapomněl, že byl Zrcadlový rytíř přemožen a schozen od D. Quijota a že porážka a pád ten zkazily a zrušily vešken jeho záměr. Chtěl tedy opět zkusiti svého ramene očekávaje lepšího výsledku než předešle, a vyzvěděv od panoše, jenž přinesl list a dary Teresii Pauzové, manželce Sanchově, kde D. Quijote mešká, vyhledal nových zbraní a koně, přijal do štítu bledý měsíc a vložil vše na mezka, jejž vedl venkovan, nevšak Tomáš Cecial, prvější zbrojnoš jeho, aby ho ani Sancho ani D. Quijote nepoznal. Dostal se do hradu k vévodovi, jenž mu sdělil, kam a kudy se ubírá D. Quijote s úmyslem, dostaviti se ku klání v Zaragoze. Řekl mu taktéž o zábavě, kterou mu způsobil vynález o odčarování Dulcinee, jež díti se má na ujmu zadnice Sanchovy. Posléz zmínil se i o žertu, jejž Sancho pánu svému ztropil sděliv mu, že Dulcinea jest okouzlena a proměněna na vesničanku, i kterak vévodkyně, manželka jeho, namluvila Sanchovi, že on jest ten, který se (...)

(......)